„`html
Disclaimer: Chápeme, že tenhle článek je jen pro informační účely. Není to náhrada za doktora, psychologa nebo psychiatra. Když je ti ouvej, fakt se s někým poraď!
Už jsi někdy stál/a před kámošem, kterej se topil v úzkosti, a ty jsi nevěděl/a, co říct? Jako by ti někdo svázal jazyk do uzlíku.
No jo, jenže o tomhle nás ve škole neučí. A co hůř, občas vypustíme z pusy věci, který tomu druhýmu ještě přitíží. Co tedy říct, když kamaráda/kamarádku úzkost paralyzuje?
Slova útěchy: Jak pomoci příteli, kterému úzkost svazuje křídla
„Tvoje chyby z minulosti tě nedefinují.“
Stává se, že kamaráda/kamarádku pronásledují staré rány? Vracejí se mu/jí vzpomínky, ze kterých mrazí?
Když na někoho dolehne úzkost, je těžký ho z toho dostat. Často zapomíná na to, jak se posunul, co dokázal. Místo toho se vrací do doby, kdy se cítil/a nejhůř. V takový chvíli mu/jí připomeň, co všechno už překonal/a. Řekni mu/jí, že jeho/její hodnota neleží v tom, co se nepovedlo, ale v tom, kdo je a co umí. Je to taková „back to the roots“ terapie.
„Je v pořádku cítit to, co cítíš. Klidně to pusť ven.“
Mávnul/a tvůj kamarád/ka někdy rukou nad svými pocity, jako by to nic nebylo?
Možná se snaží tvářit, že je všechno v pohodě, ale tohle dlouhodobě nefunguje. Podle jedné studie z Texaské univerzity, stavět kolem svých pocitů zeď nepomáhá, spíš to všechno zhoršuje. Místo toho, abys takové řeči přecházel/a, zkus ty emoce uznat. Dát jim prostor. Někdy stačí jen říct: „To chápu, že ti je blbě.“
Zaveď do rozhovoru řád
Má tvůj kamarád/ka problém žít v přítomnosti? Utíká hlavou do budoucnosti?
Lidi, co se trápí úzkostmi, se často bojí budoucnosti a toho, co přinese. Co kdybychom jim ji trošku „zjednodušili“? Zkus jim dát nějakou strukturu, třeba když jdou na večírek, řekni jim jméno někoho, koho tam potkají. Nebo jim pomoz s přípravou na zkoušku, navrhni jim pár otázek. Tím, že jim dáš jasnější představu o tom, co je čeká, snížíš jejich strach.
„Jak ti můžu pomoct?“
Stává se tvému kamarádovi/tvé kamarádce, že se s tím pere sám/sama?
Nabídnout pomoc se zdá jako samozřejmost, ale někdy je to to nejlepší, co můžeš udělat. I když nic nechtějí, už jen ten pocit, že se o někoho můžou opřít, jim zvedne náladu. Taková maličkost, a udělá divy!
„Budu stát při tobě. Ať se děje, co se děje.“
Jsi ten typ, co stojí za svými přáteli v dobrém i zlém?
I když jsou obklopení přáteli a rodinou, lidi s úzkostmi se můžou cítit sami. Když jim dáš najevo, že jsi tu pro ně, ať se děje cokoliv, bude jim líp. Pokud jejich úzkost pramení z problémů ve vztazích, tahle věta jim může ulevit a dodat kuráž.
„I když to necítíš, jsem na tebe pyšný/pyšná.“
Má tvůj kamarád/ka problém se sebou samým/samou?
Když se ti svěří se svými pocity, nikdy je nesuď. Buď empatický/á a ochotný/á naslouchat. I tak se můžou cítit smutně a litovat něčeho z minulosti. V takový chvíli jim zkus říct něco povzbudivého, co se týká jejich problému. Jen opatrně, ať z toho nevznikne toxická pozitivita.
Znáš někoho, kdo trpí sociální úzkostí?
Doufáme, že ti tyhle tipy pomohly. Každý je jiný, ale s empatií, aktivním nasloucháním, respektem a uznáním emocí nikdy nešlápneš vedle. Protože s lidmi, kteří se trápí, je potřeba jednat s citem.
„`