Už jste se někdy zamysleli nad tím, jak moc naše myšlenky ovlivňují to, jak se cítíme? Říká se „hlava hory přenáší“ a možná na tom něco bude. Naše mysl je silný nástroj, ale umíme s ním zacházet správně? Může skutečně ovlivnit naše zdraví a celkovou pohodu?
Myšlenky, které léčí a ničí: Jak nastavení mysli ovlivňuje vaši pohodu
Deprese… slovo, které se skloňuje v mnoha pádech. Ale co se vlastně děje v naší hlavě, když nás tohle těžké období postihne? Psychologové Beck a Seligman přišli se zajímavými teoriemi, které nám mohou pomoct pochopit, jak se s depresí vypořádat. Jde o Beckovu kognitivní triádu a Seligmanovu teorii naučené bezmocnosti.
Temná triáda v naší hlavě
Beck tvrdil, že negativní pohled na sebe, svět a budoucnost může být spouštěčem deprese. Zkuste se na chvíli zamyslet: obviňujete se neustále? Vidíte všechno kolem sebe černě? Zdá se vám, že budoucnost nemá smysl?
- Myslíte si o sobě špatně? (Jsem neschopný, za všechno můžu já.)
- Vidíte svět kolem sebe jako nespravedlivý? (Svět se proti mně spikl.)
- Máte pocit, že budoucnost je beznadějná? (Nic nemá smysl, nic se nedá dělat.)
Pokud se tyto negativní myšlenky nakupí, pravděpodobnost deprese se rapidně zvyšuje. Jsou to zásadní oblasti našeho života, a když se v nich necítíme dobře, můžeme se snadno dostat do začarovaného kruhu.
Beck zjistil, že většina jeho pacientů s depresí měla tyto tři negativní postoje společné. Neúměrně se obviňovali, pochybovali o lásce a péči druhých a viděli budoucnost v temných barvách. Kvůli tomu se jim těžko pomáhalo, protože ztráceli víru v to, že se situace může změnit. Cítili se bezmocní.
Bezmoc – cesta do pekel?
Tohle všechno vede k silnému pocitu beznaděje a katastrofickým scénářům. Vidíme věci horší, než ve skutečnosti jsou, a bojíme se budoucnosti. Pacienti, kteří se cítí bezmocní, se vyhýbají situacím, které nemají pod kontrolou. A to platí i pro terapii a léčbu. Jak pomoct někomu, kdo si pomoct nenechá?
Už starý Platon řekl: „Pokud neexistuje touha, emoce jsou převážně negativní a poznání je zatíženo pesimistickými pohledy, které katastroficky hodnotí všechno, i budoucnost…“ Co se asi stane? Jaké bude naše chování? Zkuste se nad tím zamyslet. (Pozitivně!)