Když se řekne „zločinec“, co se vám vybaví? Muž, že? Žena s pistolkou u bankomatu asi těžko. Ale co když vám řeknu, že tahle představa začíná být dost zastaralá? Pohled do vězeňských statistik sice ukazuje, že ženy tvoří menšinu za mřížemi (v Kanadě jen 5%, v USA necelých 7%), ale pozor! Počet odsouzených žen stoupá mnohem rychleji než u mužů. Mění se něco?
Ženy za mřížemi: Proč se některé vydávají na dráhu zločinu?
Ptáte se, jestli se ženy začínají víc zločinu dopouštět, nebo je to jen tím, že je policie a soudy začaly víc „vidět“? Ať tak či tak, je to fascinující téma. FBI uvádí, že nejčastější ženské prohřešky jsou krádeže, řízení pod vlivem a drogové delikty. Ale co je za tím? Proč se některé ženy rozhodnou překročit zákon?
Teorie „méně vyvinuté ženy“? Raději zapomeňte.
Dřív se tvrdilo, že zločinci mají určité biologické znaky, prostě vypadají jako zločinci. Podle téhle dnes už směšné teorie, jsou zločinné ženy geneticky „méně vyvinuté“ a závidí mužům, že mají penis. Dneska už víme, že to je hloupost. Ale modernější teorie se snaží přijít na to, co ženy ke zločinu vede.
Ženská emancipace: Příležitost pro zločin?
Dřív se od žen čekala tichost, poslušnost a ohleduplnost. S takovou se těžko dělá kariéra zločince, že? Ale díky emancipaci a feminismu se role žen ve společnosti mění. Získávají sebevědomí, práva a možnosti. Jenže s tím se bohužel objevují i „kriminální příležitosti“. Někteří tvrdí, že uvolnění genderových rolí vede k tomu, že ženy páchají i „mužské“ zločiny. Co myslíte?
Chybí jim sebekontrola?
Existuje i teorie, která říká, že za vším stojí nedostatek sebekontroly. Když rodiče nevychovávají děti dobře, nemají pak dostatek sebekontroly a jednají impulzivně. A to je pak ke zločinu jen krůček. Zní to logicky, ale život není tak jednoduchý.
Sociální vazby: Důležitější, než si myslíme
Další teorie tvrdí, že každý z nás má občas chuť udělat něco špatného. Ale většina z nás to nedělá, protože nás drží sociální vazby – rodina, přátelé, práce, přesvědčení. Když tyhle vazby chybí, je snadnější se nechat unést zločinnými touhami. Takže, je to o lidech kolem nás?
Učíme se zločinu pozorováním?
A nakonec, teorie sociálního učení tvrdí, že se učíme pozorováním a napodobováním. Čím víc zločinu vidíme kolem sebe, tím je pravděpodobnější, že se k němu uchýlíme i my. Zní to jako špatný film, ale něco na tom bude.
Tak co, která teorie vám dává nejvíc smysl? Myslíte si, že je opravdu rozdíl mezi mužským a ženským zločinem? A nebo je to jen stereotyp? Ať už je to jakkoli, je jasné, že ženský zločin je složité téma a rozhodně stojí za zamyšlení.