Všichni známe Darwina a jeho evoluční teorii, že jo? Přežití nejsilnějšího, tyhle věci. Ale Darwin nebyl jenom o tom, kdo přežije. Koukal i na chování a co ho ovlivňuje.
Kouzlo roztomilosti: Proč nás dětská tvářička nutí pečovat?
Darwin si všiml, že miminka v nás prostě něco spouští. Nutí nás se o ně starat, chránit je. Ale proč? To už nedokázal tak úplně vysvětlit. Co když je to tím, jak jsou prostě… roztomilá?
Konrad Lorenz, borec přes chování zvířat (a nositel Nobelovky!), přišel s teorií, že miminka mají takzvané „Kindchenschema“ – zjednodušeně řečeno „schéma miminka“. Jde o určité rysy v obličeji a na těle, které v nás automaticky spouští touhu se o ně starat, ať už jsme příbuzní, nebo ne.
Co dělá miminko roztomilým?
No jo, ale co to vlastně znamená, že je něco roztomilé? Vždyť to každý vidí jinak, ne? V tomhle případě se bavíme o:
- Velké hlavičce v poměru k tělu
- Velkých, kulatých očích posazených nízko
Prostě klasický miminkovský vzhled. Ale proč to na nás tak působí?
Věda za roztomilostí
Vědci zkoumali, co se děje v mozku, když se díváme na miminka. A zjistili zajímavé věci. Čím roztomilejší miminko, tím větší aktivita v oblastech mozku, které mají co do činění s motivací a odměnou. Je to prostě biologické, nejsme tolik ovlivnění myšlenkami a tím, co se od nás očekává.
Z evolučního hlediska to dává smysl. Čím víc se o miminko staráme, tím větší má šanci na přežití. Podívejte se na želvy. Nakladou hromadu vajec, ale jen málo mláďat se dožije dospělosti. Na druhou stranu, velryby mají jen jedno mládě, o které se starají, a to má velkou šanci přežít. Je to prostě takový koloběh, které nám pomáhá přežít.
Rychlá reakce mozku
Další studie ukázaly, že náš mozek reaguje na roztomilé miminko rychle a automaticky. Než se vůbec stihneme zamyslet, už cítíme nutkání se o něj postarat. Jinými slovy, proti tomuhle instinktu se těžko bojuje. Ten mozek má prostě náskok. Je to, jako když slyšíte svou oblíbenou písničku. Taky se vám hned zvedne nálada, aniž byste se museli snažit.
Roztomilost a poporodní deprese
Tady to začíná být zajímavé. Poporodní deprese je vážná věc. Maminky, které jí trpí, nemusí na miminko reagovat tak, jak by měly. A to může mít negativní dopad na vývoj dítěte.
Ukazuje se, že oblasti mozku spojené s depresí jsou propojené s těmi, které reagují na roztomilost miminek. Takže by se dalo říct, že pohled na aktivitu mozku při pohledu na miminko by mohl pomoct odhalit maminky, které jsou ohroženy poporodní depresí.
Co vy na to? Cítíte se víc ochotni se starat o děti, které vám přijdou roztomilé? Napište nám do komentářů!