.
Zubaté velryby (systematický název Odontoceti) tvoří podřád kytovců, kam patří vorvaně, zobákovití, delfíni a další. Jak název napovídá, podřád se vyznačuje přítomností zubů, nikoliv balonů jako ostatní velryby.
Velryby ozubené mají na horní části hlavy jeden výduch (zatímco velryby velrybí mají výduchy dva). Nosní dírky nejsou srostlé, jedna z nich je dominantní vůči druhé.
Lebky ozubených velryb se přizpůsobily echolokaci a jsou asymetrické. Jejich mozky jsou relativně velké, ačkoli ke skutečnému růstu došlo až poté, co se začala vyvíjet jejich echolokace. Mozek ozubených velryb má špatné spojení mezi oběma hemisférami a orgán zvaný meloun na jejich hlavě slouží jako čočka k zaostřování zvukových vln. Nemají hlasivky, místo toho vydávají zvuky v systému foukacích otvorů. Ozubené velryby ztratily čich a také slinné žlázy.
S výjimkou vorvaňovce je většina ozubených velryb menší než velryby s kosticemi. Zuby se u jednotlivých druhů značně liší. Může jich být mnoho, někteří delfíni mají v čelistech více než 100 zubů. Na opačném pólu stojí narvalové s jediným dlouhým tesákem a téměř bezzubé zobákovité velryby, které mají bizarní zuby pouze u samců.
Předpokládá se, že ne všechny druhy využívají zuby ke krmení. Například velryba vorvaň pravděpodobně používá zuby k agresi a předvádění se.
Hlasové projevy jsou pro velryby ozubené velmi důležité. Ačkoli mnoho druhů používá ke komunikaci také širokou škálu volání, všechny dosud zkoumané druhy používají pro účely echolokace krátké klikací zvuky. Kytovci používají nízké frekvence (několik málo až snad 50 Hz), zatímco jiní používají úzkopásmové vysokofrekvenční zvuky (sviňuchy, druhy rodu Cephalorhynchus, jako je delfín Hectorův). Většina druhů delfínů používá velmi širokopásmové cvakání.
Většina ozubených velryb plave rychle. Menší druhy občas plují na vlnách, například na přídi lodí. Často se tak lze setkat s delfíny. Jsou také známí svým akrobatickým vybíháním z vody, např. delfín točivý.
Malé velryby jsou ohroženy celou řadou antropogenních jevů, jako je lov, vedlejší úlovky (zamotávání do rybářských zařízení), konkurence při rybolovu, nárazy lodí, cestovní ruch (pozorování velryb a terapie s pomocí delfínů), odchyt živých zvířat pro účely vystavování a výzkumu, ztráta a degradace stanovišť, průmyslové a vojenské operace, chemické znečištění, nemoci a biotoxiny (např. z dinoflagelátů), úbytek ozonu a změna klimatu.
Chov malých velryb (většinou delfínů skákavých, kosatek nebo běluh) v zajetí je velkou atrakcí pro oceánské parky a zoologické zahrady. Je však kontroverzní, protože mořští savci potřebují velké prostory.
Velryba vorvaňovec je již dlouhou dobu komerčně lovena (viz lov velryb). Zatímco malé velryby, jako je plejtvák obrovský, jsou i dnes pronásledovány, hlavní hrozbou pro většinu druhů je náhodný odchyt do rybářských sítí.
V současné době neexistuje žádná mezinárodní úmluva, která by se vztahovala na všechny malé velryby, ačkoli se Mezinárodní velrybářská komise pokusila rozšířit svou pravomoc i na ně. ASCOBANS byla sjednána za účelem ochrany všech malých velryb v Severním a Baltském moři a v severovýchodním Atlantiku. ACCOBAMS chrání všechny velryby ve Středozemním a Černém moři. Celosvětová Úmluva UNEP o ochraně stěhovavých druhů v současnosti zahrnuje sedm druhů nebo populací velryb ozubených v příloze I a 37 druhů nebo populací v příloze II. Všechny velryby (velké i malé) jsou uvedeny v přílohách CITES, což znamená, že mezinárodní obchod s nimi a výrobky z nich je velmi omezen.
Velryba grónská (B. mysticetus)
velryba jižní (E. australis) – velryba severoatlantická (E. glacialis) – velryba severopacifická (E. japonica)
plejtvák obrovský (B. acutorostrata) – plejtvák antarktický (B. bonaerensis) – velryba Sei (B. borealis) – plejtvák Brydeův (B. brydei) – plejtvák obrovský (B. edeni) – plejtvák modrý (B. musculus) – plejtvák obrovský (B. omurai) – plejtvák obrovský (B. physalus)
Keporkak (M. novaeangliae)
Plejtvák obrovský (C. marginata)
Delfín Commersonův (C. commersonii) – Delfín chilský (C. eutropia) – Delfín Havisidův (C. heavisidii) – Delfín Hektorův (C. hectori)
Delfín dlouhoploutvý (D. capensis) – Delfín krátkoploutvý (D. delphis)
Kosatka malá (F. attenuata)
Plejtvák krátkoploutvý (G. macrorhynchus) – Plejtvák dlouhoploutvý (G. melas)
Delfín Rissoův (G. griseus)
Delfín Fraserův (L. hosei)
Delfín běločelý (L. acutus) – Delfín běločelý (L. albirostris) – Delfín Pealeův (L. australis) – Delfín křižák (L. cruciger) – Delfín tichomořský (L. obliquidens) – Delfín tmavý (L. obscurus)
Delfín severní (L. borealis) – Delfín jižní (L. peronii)
Delfín irawadský (O. brevirostris) – Delfín australský (O. heinsohni)
Velryba melounová (P. electra)
Kosatka dravá (P. crassidens)
Tucuxi (S. fluviatilis) – Costero (S. guianensis)
delfín skákavý tichomořský (S. chinensis) – delfín skákavý indický (S. plumbea) – delfín skákavý atlantský (S. teuszii)
Delfín skvrnitý pantropický (S. attenuata) – Delfín klymenský (S. clymene) – Delfín pruhovaný (S. coeruleoalba) – Delfín skvrnitý atlantský (S. frontalis) – Delfín dlouhoploutvý (S. longirostris)
Delfín drsnozobý (S. bredanensis)
Delfín skákavý indopacifický (T. aduncus) – Delfín skákavý (T. truncatus)
Sviňucha bezploutvá (N. phocaeniodes)
Sviňucha brýlatá (P. dioptrica) – Sviňucha přístavní (P. phocoena) – Vaquita (P. sinus) – Sviňucha Burmeisterova (P. spinipinnis)
Sviňucha Dallova (P. dalli)
Kapustňák (P. macrocephalus)
vorvaň trpasličí (K. breviceps) – vorvaň trpasličí (K. simus)
Delfín říční amazonský (I. geoffrensis)
Delfín říční Gangy a Indu (P. gangetica)
Delfín laplatský (P. blainvillei)
břidlicovec Arnouxův (B. arnuxii) – břidlicovec Bairdův (B. bairdii)
Velryba severní (H. ampullatus) – Velryba jižní (H. planifrons)
Tropická velryba skákavá (I. pacificus)
zobákovec Sowerbyho (M. bidens) – zobákovec Andrewsův (M. bowdoini) – zobákovec Hubbsův (M. carlhubbsi) – zobákovec Blainvilleův (M. densirostris) – zobákovec Gervaisův (M. europaeus) – zobákovec Ginkgoův (M. ginkgodens) – zobákovec Grayův (M. grayi) – kytovec Hektorův (M. hectori) – kytovec páskovaný (M. layardii) – kytovec pravý (M. mirus) – kytovec Perrinův (M. perrini) – kytovec trpasličí (M. peruvianus) – kytovec Stejnegerův (M. stejnegeri) – kytovec lopatozubý (M. traversii)
Kytovec pastevecký (T. sheperdi)
Velryba Cuvierův zobák (Z. cavirostris)