Dotazníky v psychologii: Jak měřit postoje a vlastnosti

Už jste se někdy zamysleli nad tím, jak psychologové vlastně zjistí, co si myslíte nebo jaké máte vlastnosti? Není to tak, že by koukali do křišťálové koule (i když kdo ví, co dělají po večerech!). Jedním z nejpoužívanějších nástrojů jsou dotazníky. A ty můžou být pěkně záludné!

Proč dotazníky?

No, představte si, že chcete zjistit, jak moc jsou lidé v Česku spokojení s hromadnou dopravou. Můžete samozřejmě oběhnout všechny zastávky a ptát se každého zvlášť. Ale to by byl běh na dlouhou trať, co si budeme povídat. Dotazníky jsou prostě efektivnější cesta. Umožňují nám shromáždit data od velkého počtu lidí relativně rychle a levně. A pak si s těmi daty můžeme hrát a hledat zajímavé souvislosti.

Ale pozor na to!

Není dotazník jako dotazník. Špatně sestavený dotazník může nadělat víc škody než užitku. Představte si otázku: „Souhlasíte s tím, že hromadná doprava je sice občas zpožděná, ale jinak je to skvělý způsob dopravy?“ Už jen tím, jak je ta otázka formulovaná, ji ovlivňujete. To je jako když se zeptáte: „Už jsi přestal mlátit svou ženu?“ Ať odpovíte ano nebo ne, jste v pěkné bryndě.

Co všechno se dá zjistit?

Pomocí dotazníků se dá měřit skoro všechno. Od postojů k politice a ekologii, přes vlastnosti osobnosti jako je extraverze nebo svědomitost, až po úroveň spokojenosti se životem. Jen je potřeba to dělat chytře a s rozmyslem. Psychologové používají různé triky a statistické metody, aby minimalizovali zkreslení a získali co nejpřesnější data.

A co dál?

No a co s těmi daty pak? To je ta pravá zábava! Můžete zjistit, že lidé s vyšším vzděláním jsou spokojenější s hromadnou dopravou, nebo že introverti preferují cestování vlakem. Tyhle poznatky se pak dají využít k různým účelům. Třeba pro zlepšení služeb, pro marketingové kampaně, nebo prostě jen pro to, abychom lépe rozuměli sami sobě a světu kolem nás. Takže až příště uvidíte dotazník, zkuste se nad tím zamyslet – je to víc, než se na první pohled zdá.

Diskuze