Víte, jak to chodí. Něco zahlédnete, uslyšíte a už se vám v hlavě rozjíždí kolotoč automatických myšlenek. Hodnotíme lidi na potkání, ať už chceme, nebo ne. Je to taková naše lidská „vychytávka“, jak se rychle zorientovat v komplikovaném světě. Ale co když se tahle „vychytávka“ začne kazit a spíš nám škodí?
Susan Fiske: Stereotypy, předsudky a diskriminace z pohledu sociální kognice
Susan Fiske, uznávaná profesorka psychologie, zasvětila svůj život zkoumání toho, jak vlastně funguje naše myšlení, když se potká s „těmi druhými“. Nečekejte nudné akademické poučky. Fiske mluví lidsky, srozumitelně a s obrovským respektem k složitosti lidské psychiky. Nejde jí o to nás soudit, ale pochopit, jak se vlastně rodí stereotypy, předsudky a nakonec i diskriminace. A co s tím můžeme dělat?
Jak se to v nás bere?
Představte si mozek jako takový „úsporný režim“. Má omezenou kapacitu a snaží se šetřit energii, kde se dá. Stereotypy jsou v podstatě takové „mentální zkratky“. Místo abychom si o každém člověku udělali vlastní názor, šoupneme ho do škatulky, kterou už máme připravenou. Je to pohodlné, rychlé, ale… nebezpečné. Protože škatulky nikdy přesně nesedí. A jakmile se k tomu přidají emoce, máme zaděláno na předsudek. A od předsudku už není daleko k diskriminaci. Známé, že?
Je to s námi vážně tak zlé?
Nebojte, není to tak, že jsme všichni „předurčeni“ k diskriminaci. Fiske zdůrazňuje, že klíčem je uvědomění. Jakmile si začneme všímat, jak naše myšlení funguje, máme šanci s tím něco dělat. Třeba se zastavit a zamyslet, jestli ten náš automatický úsudek náhodou není pěkná hloupost. Nebo se zeptat sami sebe, proč vlastně máme vůči někomu tak silné emoce. Ono se říká, „líná huba holé neštěstí“ a platí to i tady!
Co s tím? Tipů není nikdy dost!
No jo, říkáte si, to se to kecá, ale jak to udělat v praxi? Fiske radí: Vystavujte se novým zkušenostem. Potkávejte lidi, kteří jsou jiní než vy. Ptejte se. Poslouchejte. Zkuste se na svět podívat z jiného úhlu. A hlavně: Mějte se rádi. Protože jakmile si uvědomíte svou vlastní hodnotu, bude se vám lépe chápat i hodnota těch druhých. A to je, myslím, docela dobrý začátek.