Vzpomínáte si na ty nekonečné dotazníky a testy, co nás provázely školou? Nebo na přijímací zkoušky, které rozhodovaly o naší budoucnosti? Všechny tyhle pokusy změřit lidský intelekt mají svého prapředka. A je jím, světe div se, armáda!
Robert Yerkes: Armádní testy Alfa a Beta – první masové testování inteligence
Píše se rok 1917. Amerika vstupuje do první světové války a potřebuje zefektivnit nábor a rozřazení vojáků. Na scénu vstupuje Robert Yerkes, psycholog s ambiciózním plánem: změřit inteligenci každého rekruta a podle toho ho nasměrovat na nejvhodnější pozici. Zní to šíleně, že? A možná i bylo.
Co to bylo Test Alfa?
Test Alfa byl určen pro ty, co uměli číst a psát anglicky. Obsahoval otázky z různých oblastí, od aritmetiky po praktické znalosti. Něco jako dnešní testy obecných znalostí, jen s nádechem militarismu. Představte si, že stojíte v řadě, slyšíte instrukce a v hlavě vám šrotuje, jestli je lepší mít pušku, nebo granát. Žádný stres, že jo?
A co Test Beta?
Pro ty, co nemluvili anglicky, nebo neuměli číst, byl připraven Test Beta. Skládal se z vizuálních úkolů, jako skládání obrázků nebo doplňování chybějících částí. Mělo to být spravedlivé, ale… no, spravedlivé to úplně nebylo. Kritici poukazovali na to, že i vizuální testy mohou být ovlivněny kulturními odlišnostmi a že prostě neměří to samé, co test Alfa.
Celý projekt sice měl dobré úmysly – co nejlépe využít lidský potenciál v armádě – ale sklidil i kritiku. Především za to, že výsledky byly použity k posílení rasových a etnických předsudků. Navzdory kontroverzím ale Yerkesovy testy položily základy pro moderní testování inteligence a dodnes se s jejich dědictvím potýkáme. Takže, až budete příště vyplňovat nějaký dotazník, vzpomeňte si na Roberta Yerkese. A na to, že i za sebemenším pokusem o „objektivní“ měření se může skrývat pořádný kus lidské historie a předsudků.