Asi každý z nás už někdy slyšel o psychologii. Někteří se s ní setkali tváří v tvář, třeba v ordinaci terapeuta, jiní jen zběžně v knížkách nebo v televizi. Ale psychologie není jen o jednotlivcích a jejich problémech. Víte, že se zabývá i celými rodinami, komunitami nebo dokonce i firmami? A právě o tom si dnes budeme povídat – o systemickém přístupu v aplikované psychologii.
Co je to vlastně ten systemický přístup?
Představte si, že se snažíte opravit hodinky. Zaměříte se jen na jedno ozubené kolečko, které se zdá být poškozené? Nebo se raději podíváte na celý mechanismus, abyste zjistili, co se vlastně stalo a proč se to kolo pokazilo? Systemický přístup v psychologii je něco podobného. Nekouká se jen na jednotlivce, ale na celý systém, ve kterém se nachází. Tedy například na rodinu, partnerský vztah, pracovní tým… Zkrátka na cokoli, kde lidé interagují a ovlivňují se navzájem.
Rodina jako jeden organismus
Rodina je v systemické psychologii vnímána jako živý organismus, kde má každý člen svou roli a kde se chování jednoho dotýká všech ostatních. Když se v rodině objeví problém, například u dítěte, systemický terapeut se nesoustředí jen na to dítě, ale zkoumá, jak funguje celá rodina, jaké jsou mezi členy vztahy, jak komunikují, jaké mají pravidla a očekávání. Často se totiž ukáže, že problém dítěte je jen symptomem nějaké širší dysfunkce v rodinném systému. Třeba neschopnosti rodičů se dohodnout na výchově, nedostatečné komunikace nebo skrytých konfliktů.
Kdy systemický přístup pomáhá?
Systemický přístup je skvělý tam, kde jde o vztahy a komunikaci. Hodí se pro řešení problémů v rodinách, partnerských vztazích, ale i v pracovních týmech. Může pomoci, když se lidé hádají, nerozumí si, když se cítí osamělí, nespokojení nebo když procházejí nějakou krizí. Systemický terapeut se nesnaží hledat viníka, ale snaží se pochopit, co se v systému děje a jak by se dalo něco změnit, aby se všichni cítili lépe.
Jak vypadá systemická terapie?
Systemická terapie obvykle probíhá tak, že se na sezení setkává celá rodina nebo alespoň část jejích členů. Terapeut se snaží vytvořit bezpečné prostředí, kde může každý vyjádřit svůj názor a pocit. Používá různé techniky, jako je například kladení kruhových otázek (ptá se každého na názor a reakci na určitou událost), genogram (grafické znázornění rodinných vztahů) nebo práce s metaforami. Cílem je, aby se lidé naučili lépe komunikovat, rozumět si a řešit problémy společně. Často se pracuje s hledáním zdrojů a silných stránek rodiny, na kterých se dá stavět. Systemická terapie není o hledání rychlých řešení, ale o procesu, který vede k hlubšímu pochopení sebe i ostatních.
Není to jen pro „problémové“ rodiny?
Rozhodně ne! Systemický přístup může být užitečný pro každého, kdo chce zlepšit své vztahy a komunikaci. Nemusíte mít žádné závažné problémy, abyste z něj mohli těžit. I „běžné“ rodiny se občas potýkají s nedorozuměními, konflikty nebo jen potřebují nový pohled na věc. Systemické myšlení nám může pomoci lépe porozumět tomu, jak fungujeme v kolektivu, jak se vzájemně ovlivňujeme a jak můžeme společně dosáhnout lepších výsledků. Takže se nebojte na to podívat systemicky, i když se vám zdá, že u vás je všechno v pořádku. Možná objevíte něco nového a zajímavého, co vám pomůže žít spokojenější život.