Hele, taky máte občas pocit, že v tý džungli školních chodeb přežije jen ten nejmazanější? Nebo spíš ten, co má nervy z oceli a v záloze pět čísel na psychologa? No, asi tak nějak to občas cejtím i já. A proto mě zaujal kurz Psychologie pro učitele. Nečekejte žádnou suchou teorii, tohle je spíš taková bedna s nářadím, kterou si můžete vzít s sebou do třídy a zkusit s ní něco kloudnýho vymyslet. Žádný zázraky na počkání, to ne, ale pár triků, jak líp pochopit ty malý (a občas i velký) potvůrky, co vám sedí v lavicích, se vždycky hodí, ne?
Psychologie pro učitele I: Rozvoj porozumění žákům a dynamice třídy
První díl kurzu se zaměřuje na to, jak se vlastně vžít do kůže těch našich žáků. Co je trápí, co je motivuje, a proč sakra zrovna tenhle úkol odevzdali zase pozdě. Jo, je to fakt o tom, zkusit vidět svět jejich očima. A občas i pochopit, že to, co se nám zdá jako lenost, může být třeba strach nebo nuda k uzoufání. No a taky se naučíme, jak vlastně funguje taková třída jako celek. Kdo má na koho vliv, kdo je outsider, a jak s tím vším pracovat, aby se nám ve třídě líp dýchalo. Protože, ruku na srdce, když se tam dusí žáci, dusíme se i my.
Empatie jako klíč k úspěchu?
Jestli existuje nějaký zaklínadlo, který by nám učitelům usnadnilo život, tak je to asi empatie. Ale ne ta naučená, ta skutečná. Schopnost vcítit se do druhého je základ. Zkuste se zamyslet, co asi prožívá ten kluk, co se pořád mračí a odsekává. Možná má doma peklo, možná ho šikanujou, možná se prostě jen necítí dobře. A když mu to dáte najevo, že vám na něm záleží, věřte mi, že se to projeví. Ať už v chování nebo ve výsledcích.
Třída jako organismus
Pamatujete si, jak jste se učili o ekosystémech v přírodopise? Třída je něco podobnýho. Každý tam hraje nějakou roli, každý má na někoho vliv. A když se to naruší, je zle. Proto je důležitý pozorovat, kdo s kým kamarádí, kdo je outsider, a kdo naopak táhne dav. A hlavně, snažit se s tím pracovat tak, aby se nikdo necítil odstrčený. Protože šťastná třída = šťastný učitel, no ne?
Psychologie pro učitele II: Pokročilé techniky a řešení konfliktů
Druhý díl už je taková vyšší dívčí. Tady už se jde do hloubky a řeší se konkrétní problémy. Agresivita, šikana, problémy s autoritami… To všechno jsou věci, se kterými se učitel dřív nebo později setká. A je dobrý mít v rukávu pár es, jak to zvládnout s chladnou hlavou a bez zbytečných nervů. Protože, jak říká klasik, klidná síla je nejlepší síla.
Prevence je lepší než léčba
Nečekejte, až se ve třídě strhne mela. Snažte se konfliktům předcházet. Jak? Třeba tím, že budete s žáky pravidelně mluvit o tom, co je trápí. Nebo tím, že budete podporovat spolupráci a kamarádství. Nebo tím, že budete včas zasahovat, když se něco začne rýsovat. A hlavně, buďte spravedliví. Protože nespravedlnost je živná půda pro konflikty.
Když už dojde k nejhoršímu…
Ale co když se to stejně stane? Co když se ve třídě strhne hádka, šikana nebo dokonce rvačka? No, tak v tu chvíli je potřeba zachovat klid a jednat rychle. Oddělit aktéry, vyslechnout obě strany, a hlavně, nedělat ukvapené závěry. A taky si uvědomit, že ne všechno se dá vyřešit hned. Někdy je potřeba čas a trpělivost. A občas i pomoc odborníka.
Takže, co vy na to? Zní to jako něco, co by se vám mohlo hodit? Mně teda jo. Protože, jak říkám, i my učitelé potřebujeme občas trochu psychologický podpory. A kdo jinej by nám měl pomoct, než my sami sobě?