Tak jo, ruku na srdce, kdo z nás někdy nepřemýšlel, co se nám honí hlavou? Ne doslova, ale… co se tam vlastně děje? Co se to tam mele, když se zamilujeme, když se soustředíme na práci, nebo když se prostě jen snažíme vzpomenout, kam jsme sakra dali ty klíče?
Neurofyziologie: Metody měření mozkové aktivity
No a právě neurofyziologie se snaží na tyhle otázky odpovídat. Nekouká sice přímo do hlavy, ale používá různé vychytávky, jak mozkovou aktivitu zkoumat. Je to takové detektivní pátrání v říši neuronů.
EEG – Elektřina v hlavní roli
Asi nejznámější metoda. Elektroencefalografie, zkráceně EEG. Představte si to jako poslech mozkového koncertu. Elektrody na hlavě zachytávají elektrickou aktivitu mozku. A hele, už víme, jestli jste v klidu, spíte, nebo třeba sníte o dovolené. Žádná velká věda, ale užitečná věc, hlavně při diagnostice různých potíží.
MEG – Magnetické pole myšlenek
Magnetoencefalografie, neboli MEG. Trochu pokročilejší brácha EEG. Místo elektřiny sleduje magnetické pole, které mozek produkuje. Je to jako poslouchat hudbu i s vibracemi. MEG je přesnější než EEG a pomůže nám pochopit složitější procesy v mozku. Třeba to, jak mozek zpracovává informace nebo jak se učíme.
fMRI – Když mozek pracuje, krev proudí
Funkční magnetická rezonance, neboli fMRI. Tady už jdeme do hloubky. fMRI sleduje, kam v mozku proudí krev. Protože víme, že když mozek pracuje, potřebuje víc kyslíku a tím pádem i víc krve. Takže když vidíme, že se vám rozsvítí určitá oblast mozku při pohledu na fotku psa, víme, že máte pejsky rádi! (Nebo aspoň že váš mozek na ně reaguje.)
A co si z toho vzít? Že v naší hlavě se děje spousta věcí, o kterých ani netušíme. A neurofyziologie nám pomáhá to alespoň trochu odhalit. A to je přece fascinující, no ne?