Život je jako divoká řeka. Občas plujeme po klidné hladině, jindy nás strhne proud a my se snažíme udržet nad vodou. Ať už je to jakkoliv, důležité je neztratit pevnou půdu pod nohama – nebo v tomto případě, pod zadkem. Ano, řeč je o sezení. Zdá se to banální, ale umění usednout a být tady a teď může být v našem uspěchaném světě opravdovým uměním.
Mindfulness techniky na sezení: Jak se ukotvit v přítomnosti?
Slyšeli jste už o mindfulness? V podstatě jde o to trénovat svou pozornost a uvědomovat si, co se děje právě teď – bez hodnocení, bez snahy to změnit. Zní to jednoduše, že? Ale zkuste to. Kolikrát vám myšlenky utečou k včerejší hádce s partnerem, zítřejší prezentaci v práci, nebo jen k tomu, co budete vařit k večeři?
Proč se zrovna soustředit na sezení?
Protože sedíme hodně. V práci, v autě, u televize. A většina z nás sedí nevědomě, automaticky. Zkusme to změnit a proměnit sezení v příležitost k zklidnění a ukotvení se v přítomnosti.
Jak na to? Pár tipů a triků, žádná raketová věda
1. Vnímejte své tělo: Sedněte si pohodlně, ale vzpřímeně. Vnímejte, jak se vaše tělo dotýká židle. Jaké pocity cítíte? Je to příjemné, nepříjemné, neutrální? Jen to pozorujte, nehodnoťte.
2. Dech je váš parťák: Soustřeďte se na svůj dech. Sledujte, jak vzduch proudí do vašeho těla a zase ven. Počítejte nádechy a výdechy. Když se vaše myšlenky zatoulají, jemně je vraťte zpět k dechu. Prostě jako když splašenému psovi řeknete „k noze“.
3. Zvuky jsou kulisa: Poslouchejte zvuky kolem sebe. Auto za oknem, tikot hodin, šum ledničky. Nemusíte se na ně soustředit, jen je vnímejte jako součást celku.
4. Myšlenky? Nechte je plynout: Když se objeví myšlenka, nevěnujte jí příliš pozornosti. Představte si, že jsou to mraky na obloze. Jen proplouvají kolem, vy je nemusíte chytat ani se jimi zabývat. Jako když se díváte z okna vlaku – krajina ubíhá a vy se s tím nemusíte nijak trápit.
Nebuďte na sebe přísní
Mindfulness není soutěž. Nemusíte být dokonalí. Občas se myšlenky zatoulají, občas se budete cítit neklidní. To je normální. Důležité je nevzdávat se a zkoušet to dál. Třeba jen pár minut denně. Uvidíte, že sezení se může stát vaším malým ostrovem klidu uprostřed hektického dne. A kdo ví, třeba se nakonec i na to sezení začnete těšit. Protože, ruku na srdce, kdo by se netěšil na chvilku, kdy si může jen tak posedět a být sám se sebou?