Už jste někdy měli pocit, že realita kolem vás tak nějak… pokulhává? Že se věci nedějí úplně tak, jak by měly? Občas se to stane každému, ale co když se tenhle pocit stane trvalou součástí života? Psychóza, to je oříšek. A když už se s ním člověk potýká, je důležité vědět, co se vlastně děje. Schizofrenie je jen jedna z mnoha možností.
Jak se to motá dohromady?
Psychotické poruchy jsou vlastně taková velká rodina. Schizofrenie je sice nejznámější, ale v téhle rodině najdete i schizoafektivní poruchu, schizotypní poruchu a další. A teď babo raď, jak se v tom vyznat?
Základní rozdělení
Všechny tyhle poruchy mají společné jedno: ovlivňují vnímání reality. To znamená, že člověk může mít bludy (falešné přesvědčení, které neodpovídá realitě) nebo halucinace (vidí, slyší, cítí nebo cítí něco, co není skutečné). Ale i tady se skrývají nuance.
Schizofrenie: Co ji dělá schizofrenií?
Schizofrenie má svá specifika. Především, trvá déle. Diagnóza se stanovuje, když příznaky (bludy, halucinace, dezorganizované myšlení, negativní příznaky) trvají alespoň šest měsíců a významně ovlivňují fungování člověka v práci, ve vztazích a v běžném životě.
Pozitivní a negativní příznaky
Když se řekne schizofrenie, většina lidí si představí bludy a halucinace. To jsou takzvané pozitivní příznaky. Ale důležitou součástí jsou i negativní příznaky – ztráta motivace, emoční oploštělost, sociální stažení. Právě kombinace obojího tvoří komplexní obraz schizofrenie.
A co ty ostatní?
Schizoafektivní porucha, to je takový mix. Kombinuje příznaky schizofrenie (bludy, halucinace) s příznaky poruch nálady (deprese, mánie). Člověk má tedy období, kdy se potýká s psychózou, a zároveň i období, kdy prožívá extrémní změny nálad.
Krátkodobé psychózy
Někdy se psychóza objeví náhle a trvá jen krátce. Může jít o reakci na stresovou událost, na užívání drog nebo o projev jiné psychické poruchy. V takových případech se mluví o krátkodobé psychotické poruše.
Klíč k pochopení? Komplexní vyšetření
Rozlišit schizofrenii od jiných psychotických poruch není jednoduché. Vyžaduje to komplexní vyšetření psychiatrem, pečlivé sledování příznaků a jejich průběhu, ale i zohlednění rodinné anamnézy a dalších faktorů. Důležité je nenechat se splést a hledat pomoc včas. Protože čím dříve se začne s léčbou, tím lépe.