Někdy se v životě ocitneme na křižovatce, kde cesta vpřed vede přes neprobádané území emocí. A právě v takových chvílích, kdy se snažíme porozumět sami sobě, se může jevit terapie jako spolehlivý průvodce. Ale co když nám v cestě stojí bariéra? Co když se bojíme slz, hněvu, zkrátka jakékoliv silné emoce, která by se mohla během sezení vynořit?
Proč máme strach dát průchod emocím?
Možná jsme si v průběhu života vytvořili ochranný štít, který nás chrání před zranitelností. Naučili jsme se potlačovat slzy, dusit vztek, protože jsme se báli, co by to s námi udělalo, nebo jak by nás viděli ostatní. Možná jsme slýchávali, že „silní lidé nepláčou“ nebo že „vztek je známkou slabosti.“ Jenže emoce nejsou nepřítel. Jsou to poslové, kteří nám nesou důležité zprávy o nás samých.
Kořeny našich obav
Dětství: Vzpomínáte si, jak reagovali vaši blízcí na vaše emoce? Byli jste vyslyšeni a podpořeni, nebo jste se naučili, že pláč znamená potíže?Společenské normy: V některých prostředích se otevřené projevování emocí považuje za nevhodné. To může vést k vnitřnímu konfliktu, kdy toužíme po autenticitě, ale zároveň se bojíme odsouzení.Strach ze ztráty kontroly: Co když se slzami a hněvem vyplaví i to, co jsme se tak dlouho snažili udržet pod pokličkou? Co když ztratíme tvář, staneme se zranitelní a nedokážeme se s tím vyrovnat?
Terapie jako bezpečný prostor
Důležité je si uvědomit, že terapie by měla být především bezpečným prostorem, kde se můžeme cítit přijati a pochopeni bez ohledu na to, co se uvnitř nás děje. Terapeut je tam od toho, aby nás podpořil, ne aby nás soudil. Můžeme si dovolit být zranitelní, ukázat slzy, vyjádřit hněv – všechno, co potřebujeme.
Jak překonat obavy z projevu emocí v terapii?
Komunikace s terapeutem: Nebojte se svému terapeutovi svěřit se svými obavami. Společně můžete najít způsob, jak s emocemi pracovat.Postupné otevírání: Nemusíte hned na prvním sezení vylít všechno. Začněte pomalu, postupně a v tempu, které je vám příjemné.Sebepřijetí: Uvědomte si, že emoce jsou přirozenou součástí lidství. Nemusíte se za ně stydět ani je potlačovat.Důvěra v proces: Terapie je cesta. Nečekejte okamžité výsledky. Buďte trpěliví a věřte, že s pomocí terapeuta můžete najít cestu k hlubšímu sebepoznání a vnitřnímu klidu.
A pamatujte, někdy je třeba nechat slzy téct, aby se mohlo rozzářit slunce.