Někdy se nám do života připletou lidé, kteří, no, zkrátka to s nimi není vždycky jednoduché. Možná už máte takovou zkušenost – a možná jste si i sami položili otázku, jestli náhodou nejde o něco víc než jen „zvláštní povahu“.
Vztahy s lidmi s poruchou osobnosti: Jak nastavit hranice?
Když mluvíme o poruchách osobnosti, nemyslíme tím špatné lidi. Jde o složité vzorce chování a prožívání, které dotyčnému i jeho okolí můžou dost komplikovat život. A co si budeme povídat, vztahy s nimi bývají pořádná divočina. Jenže, jak se v takovém vztahu chovat, abyste se neztratili sami sebe? Jak si ochránit vlastní pohodu a zároveň nebýt ten, kdo „se na něj vykašlal“?
Co je vlastně porucha osobnosti?
Než se pustíme do hranic, je dobré si ujasnit, o čem se bavíme. Porucha osobnosti není jen výstřednost. Jde o trvalé vzorce chování, myšlení a cítění, které se výrazně odlišují od toho, co se považuje za „normální“ v dané kultuře. Tihle lidé mají často problémy s tím, jak vnímají sami sebe, jak reagují na ostatní a jak se chovají v různých situacích. A ty problémy se projevují dlouhodobě a ve všech oblastech života.
Proč jsou hranice tak důležité?
Vztahy s lidmi s poruchou osobnosti můžou být emočně vyčerpávající. Často se ocitáte v situacích, kdy musíte řešit krize, uklidňovat je, omlouvat jejich chování nebo se cítíte vinni za něco, co jste ani neudělali. Hranice jsou vaše záchranná síť. Díky nim si udržíte odstup, chráníte svou energii a nenecháte se vtáhnout do destruktivních her. Navíc, paradoxně, zdravé hranice můžou pomoct i tomu druhému člověku – dají mu jasný rámec, ve kterém se může pohybovat a učit se zdravějším způsobům interakce.
Jak ty hranice vlastně nastavit?
To je otázka za milion! Neexistuje univerzální návod, ale pár tipů vám může pomoct:
- Buďte jasní a konkrétní: Žádné „možná“ a „uvidíme“. Řekněte, co chcete a co nechcete. Třeba: „Potřebuju, abys mi nevolal po desáté večer.“
- Říkejte „ne“: Naučte se říkat ne bez pocitu viny. Není vaší povinností zachraňovat druhé.
- Držte se svých slov: Když řeknete, že něco uděláte nebo neuděláte, dodržte to. I kdyby se dotyčný stavěl na hlavu.
- Nenechte se manipulovat: Lidé s poruchou osobnosti jsou často mistři v manipulaci. Nechte se unést emocemi, ale držte se faktů.
- Pečujte o sebe: Nastavování hranic je náročné. Dopřejte si čas na odpočinek, koníčky a lidi, kteří vás podporují.
Kdy je čas na ústup?
Někdy, i přes veškerou snahu, se vztah s člověkem s poruchou osobnosti prostě nedá udržet. Pokud cítíte, že vás to ničí, že jste neustále v stresu a že se ztratíte sami sebe, je v pořádku se stáhnout. Není to selhání, ale projev zdravého sebevědomí a schopnosti postarat se o sebe.
Nezapomeňte…
Že nejste sami! Pokud se potýkáte s tímto problémem, nebojte se vyhledat pomoc odborníka. Terapie vám může pomoct lépe porozumět situaci, nastavit zdravé hranice a naučit se zvládat náročné situace. A pamatujte, vaše pohoda je na prvním místě!