Mluvit. Zdá se to jako samozřejmost, ale co když slova nejdou ven tak, jak by člověk chtěl? Co když myšlenky tančí v hlavě, ale cesta k jejich vyjádření je klikatá a plná překážek? Pak nastupuje AAC – Augmentativní a Alternativní Komunikace. Ne, nebojte se, nezní to tak hrozivě, jak se na první poslech zdá. Je to vlastně takový „berličky“ pro komunikaci. Pomocná ruka pro ty, kteří to s verbální komunikací nemají zrovna nejlehčí.
Co je to vlastně AAC?
Představte si to jako sadu nástrojů, které pomáhají lidem komunikovat jinak, než mluvením. Může to být cokoliv – od jednoduchých obrázků, přes gesta, až po složité elektronické zařízení, které generuje mluvené slovo na základě obrázků nebo symbolů. Zkrátka všechno, co pomůže propojit vnitřní svět člověka s tím vnějším. A víte co? Není to žádná ostuda, naopak! Je to projev síly a odhodlání najít svůj hlas, i když cesta k němu je trochu jiná.
Pro koho je AAC určené?
No, pro kohokoliv, kdo má potíže s mluvením. Nemusí to být jen lidé s autismem, i když u nich se s AAC setkáváme poměrně často. Může to být kdokoliv po úrazu, s mozkovou obrnou, s různými genetickými syndromy… Zkrátka kdokoliv, komu mluvení činí potíže. A víte, co je na tom nejlepší? Že AAC se dá přizpůsobit na míru. Neexistuje žádné univerzální řešení, každému sedne něco jiného. Proto je tak důležité najít si odborníka, který s tím dokáže poradit a pomoct.
Jak AAC funguje v praxi?
Představte si malého chlapce, který má rád auta. Místo toho, aby složitě vysvětloval, co chce, ukáže na obrázek auta. Nebo holčičku, která používá tablet s programem, kde si vybere obrázek „chci“ a pak obrázek „jablko“. A tablet to za ni řekne nahlas. Zní to jednoduše, že? A ono to vlastně jednoduché je. Jen se to musí naučit používat. A to chce čas a trpělivost. Ale stojí to za to. Protože vidět v očích toho druhého radost, že se dokázal vyjádřit, to je k nezaplacení. To je ten moment, kdy „berličky“ zmizí a nahradí je křídla.
Takže až příště uslyšíte o AAC, vzpomeňte si, že to není žádná věda. Je to jen snaha pomoct lidem najít svůj hlas. Protože každý hlas má právo být slyšen. Bez ohledu na to, jak zní.