„`html
Už jste někdy měli pocit, že se vám v životě opakují určité scénáře? Že i přes veškerou snahu se vracíte do starých kolejí, plných nepříjemných emocí a reakcí? Možná je na čase se podívat hlouběji – a to na téma, které se sice často zmiňuje v souvislosti s válečnými veterány, ale týká se mnohem většího množství lidí: trauma.
Práce s traumatem: Nejen PTSD, ale i komplexní trauma a disociace
Když se řekne trauma, většině lidí se vybaví posttraumatická stresová porucha (PTSD). A ano, ta je s traumatem úzce spojená. Ale je potřeba si uvědomit, že trauma má mnoho podob a projevů. PTSD je vlastně jen jedním z možných důsledků prožité traumatické události.
Co je to vlastně trauma?
Trauma není událost sama o sobě, ale spíš to, jak ji prožijeme. Co pro jednoho člověka může být silně traumatizující, druhý může zvládnout relativně dobře. Záleží na mnoha faktorech – od osobnostních predispozic přes podpůrné prostředí až po sílu a délku trvání události. V podstatě jde o to, že traumatická událost zahltí naše mechanismy zvládání a my se cítíme bezmocní, ohrožení, ztracení.
Komplexní trauma: Když se nepříjemné zážitky vrství
Kromě jednorázových traumatických událostí (jako je třeba dopravní nehoda nebo přírodní katastrofa) existuje i takzvané komplexní trauma. To vzniká, když jsme dlouhodobě vystaveni opakovanému stresu a negativním zážitkům. Může jít o emocionální zneužívání v dětství, dlouhodobé domácí násilí, zanedbávání potřeb a podobně. Komplexní trauma se pak projevuje celou řadou problémů – od potíží s regulací emocí přes problémy ve vztazích až po fyzické symptomy. Někdy se říká, že komplexní trauma zanechává stopy v těle.
Disociace: Útěk z reality
Když se cítíme ohrožení, mozek se snaží najít způsob, jak se s tím vyrovnat. Jednou z možností je disociace – stav, kdy se odpojíme od reality, od vlastních pocitů a myšlenek. Může se to projevovat různě – od pocitu, že se díváme na film o sobě, přes ztrátu paměti na určité události až po stavy, kdy se necítíme ve svém těle. Disociace je vlastně mechanismus přežití, ale pokud se stane chronickou, může nám komplikovat život.
Jak s traumatem pracovat?
Práce s traumatem není jednoduchá a často vyžaduje odbornou pomoc. Ale i tak existuje několik věcí, které můžete dělat sami pro sebe:
Sebepéče: Základ všeho
Dopřejte si dostatek spánku, zdravě se stravujte, hýbejte se a dělejte věci, které vám dělají radost. Zní to jako klišé, ale je to opravdu důležité. Pečujte o své tělo i duši.
Mindfulness: Být tady a teď
Učte se vnímat přítomný okamžik bez posuzování. To vám pomůže lépe regulovat emoce a snižovat úzkost. Existuje spousta technik mindfulness, zkuste si najít tu, která vám vyhovuje.
Hledání bezpečí: Vnitřní i vnější
Snažte se obklopit lidmi, kterým věříte a kteří vás podporují. Vytvořte si bezpečné prostředí, kde se cítíte dobře a kde si můžete odpočinout. Můžete si také vytvořit imaginární „bezpečné místo“ ve své mysli.
Odborná pomoc: Není ostuda si říct o ni
Pokud máte pocit, že trauma ovlivňuje váš život příliš silně, neváhejte vyhledat odbornou pomoc. Existuje spousta terapeutů, kteří se specializují na práci s traumatem. Najděte si někoho, komu důvěřujete a s kým se cítíte bezpečně. Nemusíte na to být sami. A pamatujte, cesta k uzdravení může být dlouhá a klikatá, ale stojí za to.
„`