Občas se život zamotá tak, že potřebujeme pomoc. A není na tom nic špatného. Když se ztratíme v bludišti vlastních myšlenek a emocí, je úplně normální hledat cestu ven s někým, kdo má mapu. Psychiatrická péče může být tou mapou, ale i v ní platí určitá pravidla, která je dobré znát. Ne proto, abychom se cítili „jako v právu“, ale abychom se cítili bezpečně a s důvěrou v proces, který má vést k uzdravení.
Práva pacienta v psychiatrické léčbě
Informovaný souhlas – klíč k rozhodování
Víš, jak se říká, co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. A u informovaného souhlasu to platí dvojnásob. Nejde jen o podpis na papíře, ale o to, abys rozuměl/a, co se děje, proč se to děje, a jaké jsou alternativy. Máš právo na srozumitelné vysvětlení – žádné lékařské žargony, kterým rozumí jen pár vyvolených. Pokud něco nechápeš, ptej se. Protože, jak se říká, líná huba, holé neštěstí. A v tomhle případě to platí stonásobně. Vždyť jde o tvoje zdraví.
Odmítnutí léčby – tvoje tělo, tvoje rozhodnutí
I když ti lékaři doporučují léčbu, máš právo ji odmítnout. Samozřejmě, ideální je si o tom promluvit, zjistit, proč ti to doporučují a co by se mohlo stát, pokud se rozhodneš jinak. Ale konečné rozhodnutí je vždycky na tobě. Výjimkou jsou situace, kdy jsi v ohrožení ty, nebo tvé okolí. V takovém případě může dojít k nedobrovolné hospitalizaci, ale i ta má svá pravidla a omezení. Není to tak, že si s tebou můžou dělat, co chtějí. I v takové situaci máš svá práva.
Zachování soukromí – diskrétnost je základ
Co se v léčebně povídá, to tam má zůstat. Každý má právo na soukromí, a to platí i v psychiatrické léčbě. Tvoje diagnóza, průběh léčby, osobní informace – to všechno je chráněno lékařským tajemstvím. Nikdo nemá právo to sdílet s někým dalším bez tvého souhlasu. A víš jak se říká, co je šeptem, to je s čertem. Takže i ty se můžeš spolehnout, že tvoje příběhy nebudou kolovat po chodbách.
Důstojné zacházení – lidskost především
I v situacích, kdy se necítíš dobře, máš právo na důstojné zacházení. Žádné ponižování, urážky, nebo znevažování. I když máš psychické problémy, jsi pořád člověk a zasloužíš si respekt. A jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Pokud se k tobě budou chovat s úctou, je větší šance, že i ty budeš k sobě a k ostatním shovívavější.
Stížnosti – když něco není v pořádku
Pokud máš pocit, že se s tebou nezachází dobře, máš právo si stěžovat. Nemusíš to dusit v sobě. Mluv o tom. Existují instituce, které se tím zabývají a pomůžou ti. A jak se říká, kdo se bojí, nesmí do lesa. Takže se neboj ozvat, pokud se ti něco nelíbí. Tvoje stížnost může pomoct nejen tobě, ale i ostatním.
Pamatuj, znalost svých práv je prvním krokem k tomu, abys se cítil/a bezpečně a měl/a důvěru v proces léčby. A jak říká klasik, věř a prověř. Takže se ptej, zajímej se a nenech se odbýt. Tvoje duševní zdraví je v tvých rukou.