Život je jako horská dráha. Jednou jsi nahoře, cítíš vítr ve vlasech a směješ se na celé kolo, a pak se najednou propadneš do temnoty. Někdy ty propady přicházejí nečekaně a obrátí ti život naruby. Tak jako v případě epilepsie.
Co se skrývá za oponou?
Epilepsie není jen „padoucnice“, jak se jí lidově říká. Je to komplexní neurologické onemocnění, které má mnoho podob a projevů. Představte si to jako elektrickou bouři v mozku. Nervové buňky začnou z ničeho nic vysílat signály chaoticky a nekontrolovaně. A to se může projevit různě – od krátkých záškubů až po plnohodnotné záchvaty s bezvědomím.
Mýty a fakta
Kolem epilepsie koluje spousta nepravd a mýtů. Že je nakažlivá, že postihuje jen mentálně postižené, že člověk s epilepsií nemůže vést plnohodnotný život… Nic z toho není pravda. Epilepsie je onemocnění, které se dá léčit a kontrolovat. A i s ní se dá žít aktivně a naplno. Jen je potřeba o ní něco vědět a naučit se s ní zacházet.
Život naruby?
Diagnóza epilepsie dokáže člověka pořádně vykolejit. Najednou má pocit, že se mu svět obrátil vzhůru nohama. Přijdou obavy, strach z neznáma, nejistota ohledně budoucnosti. Jak to zvládnu? Co když se mi záchvat stane v práci? Nebudu moct řídit auto? Budu muset brát léky do konce života?
Je to spousta otázek a není jednoduché na ně hned najít odpovědi. Ale důležité je vědět, že v tom nejste sami. Existuje spousta lékařů, psychologů, terapeutů a podpůrných skupin, kteří vám mohou pomoci se s novou situací vyrovnat. A co je nejdůležitější – existuje spousta lidí s epilepsií, kteří žijí spokojený a plnohodnotný život. Jen se nebát se na ně obrátit a nechat si poradit.
Když se záchvat stane…
První pomoc při epileptickém záchvatu je důležitá. Ale paradoxně je často nejlepší nedělat nic víc, než zabránit zranění. Důležité je zachovat klid, uvolnit oděv kolem krku a sledovat, jak dlouho záchvat trvá. Po skončení záchvatu zůstaňte s člověkem, dokud se neprobere a nebude orientovaný. Většina záchvatů odezní sama od sebe a nevyžaduje lékařskou pomoc. Pokud ale trvá déle než pět minut, nebo se po sobě opakují, volejte záchranku.
Světlo na konci tunelu
Epilepsie není konec světa. Je to výzva. Výzva naučit se naslouchat svému tělu, pečovat o sebe a žít vědomě. Výzva překonat strach a nejistotu a najít v sobě sílu. A co je nejdůležitější – výzva žít život naplno, i s nečekanými záchvaty.