Někdy se život otočí vzhůru nohama jako stará ponožka. A i když se zdá, že to nejhorší už je za vámi, ozve se něco, co s vámi mává ještě dlouho potom. Únava. Někdy taková, že se cítíte jako vyždímaný hadr, a to i po tom, co byste podle doktorů už dávno měli být v pohodě. Prostě se to vleče… A nikdo vám pořádně neřekne, co s tím.
Únava po rakovině: Vyčerpání, co trvá dlouho
Rakovina je mrcha. A léčba? Ta taky dokáže člověka pěkně zřídit. Ale co když je po všem, a vy se pořád nemůžete sebrat? Co když energie nedobíhá ani zdaleka tak rychle, jak by měla? Není to jen lenost, to vám garantuju. Je to něco hlubšího, něco, co se často podceňuje.
Co se děje v těle a v hlavě?
Představte si, že jste maratonec, který uběhl závod, ale nikdo mu neřekl, že cíl už je za ním. Tělo i mysl jedou dál v nouzovém režimu. Hormony lítají sem a tam, imunitní systém je v pohotovosti, a vy se snažíte fungovat, jako by se nic nedělo. Jenže ono se dělo. A hodně.
Navíc, onkologická léčba je nálož pro organismus. Chemoterapie, radioterapie, operace… To všechno zanechává stopy. A únava je často jen špička ledovce. Může se skrývat za ní anémie, problémy se štítnou žlázou, deprese nebo úzkosti. Proto je důležité probrat to s lékařem a zjistit, co se děje.
Jak na to? Život s chronickou únavou po onkologické léčbě
Nečekejte zázraky přes noc. Tělo potřebuje čas. A vy buďte trpěliví. Jak se říká, Řím taky nepostavili za den. Důležité je poslouchat svoje tělo. Když se cítíte unavení, odpočiňte si. Nemusíte hned trhat rekordy. I malé krůčky se počítají.
Co ještě pomáhá?
- Pravidelný režim: I když se to zdá jako klišé, funguje to. Choďte spát a vstávejte ve stejnou dobu.
- Zdravá strava: Jezte hodně ovoce, zeleniny a celozrnných produktů. Vyhýbejte se processed potravinám a cukru.
- Pohyb: I krátká procházka udělá divy. Najděte si aktivitu, která vás baví, a dělejte ji pravidelně.
- Meditace a relaxace: Naučte se relaxovat a snižovat stres. I pár minut denně dokáže zázraky.
- Podpora: Nebojte se požádat o pomoc rodinu, přátele nebo odborníka. Není ostuda říct si o pomoc.
A pamatujte si, nejste v tom sami. Existuje spousta lidí, kteří se potýkají s podobnými problémy. Nebojte se s nimi sdílet svoje pocity a zkušenosti. Možná zjistíte, že vám to hodně pomůže. A i když to někdy vypadá beznadějně, věřte, že se to zlepší. Musíte jen vydržet a nevzdávat se.