„`html
Bolest kloubů. Kdo by ji neznal? Ať už po náročném tréninku, celodenním stání v práci, nebo jen tak, „z ničeho nic“. Občas to má každý. Ale co když se bolest stane stálým společníkem, který vám začne diktovat, co můžete a co už ne? Co když se přidá únava, ranní ztuhlost a pocity, že jste „celí rozlámaní“? Pak je na místě zbystřit. Může jít o víc, než jen o běžné opotřebení.
Autoimunita: Když tělo bojuje samo proti sobě
Autoimunitní onemocnění jsou tak trochu záhada. Imunitní systém, který má za úkol nás chránit před vnějšími nepřáteli, se z nějakého důvodu obrátí proti vlastním buňkám a tkáním. Proč se to stane, to vědci přesně nevědí. Hraje v tom roli genetika, vnější faktory, jako jsou infekce nebo stres, a možná i něco dalšího, co nám zatím uniká. Jedno je ale jisté: autoimunitní choroby dokážou pěkně potrápit.
Klouby v hlavní roli: Co se děje, když imunitní systém zaútočí?
Klouby jsou pro autoimunitní onemocnění oblíbeným cílem. Dochází k zánětu kloubní výstelky (synovie), která začne produkovat nadměrné množství tekutiny. To vede k otokům, bolestivosti a omezení hybnosti. Postupem času může zánět poškodit chrupavku a kost, což vede k nevratným změnám v kloubu. A teď si představte, že se to děje v mnoha kloubech najednou. Nic moc, že?
Nejčastější autoimunitní onemocnění, která se projevují bolestmi kloubů:
- Revmatoidní artritida: Chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje především malé klouby na rukou a nohou. Projevuje se ranní ztuhlostí, otoky a bolestí.
- Lupus erythematodes: Autoimunitní onemocnění, které může postihnout prakticky kterýkoliv orgán v těle, včetně kloubů, kůže, ledvin a mozku. Projevuje se širokou škálou příznaků, od únavy a horečky po kožní vyrážky a bolesti kloubů.
- Psoriatická artritida: Zánětlivé onemocnění, které se objevuje u lidí s psoriázou (lupénkou). Postihuje klouby, šlachy a úpony, a to především na prstech rukou a nohou.
Kloubní projevy autoimunitních nemocí
Když klouby začnou „zlobit“, je důležité nepodcenit to a vyhledat lékaře. Diagnostika autoimunitních onemocnění je totiž často běh na dlouhou trať a čím dříve se s léčbou začne, tím lépe. Lékař provede důkladné vyšetření, odebere krev na laboratorní testy a v případě potřeby doporučí další specializovaná vyšetření, jako je například rentgen nebo magnetická rezonance. Důležité je říct lékaři opravdu všechno, i zdánlivě nesouvisející obtíže, protože právě ty mohou vést k správné diagnóze.
Co můžeme dělat sami?
Léčba autoimunitních onemocnění je komplexní a zpravidla zahrnuje léky, rehabilitaci a úpravu životního stylu. I my sami ale můžeme aktivně přispět ke zlepšení našeho stavu. Důležitá je vyvážená strava bohatá na antioxidanty a protizánětlivé látky, pravidelný pohyb, dostatek spánku a zvládání stresu. A hlavně, naslouchejme svému tělu a dopřejme mu odpočinek, když si o něj řekne. Protože i maličkosti se počítají a společně můžeme autoimunitu aspoň trochu „zkrotit“.
„`