Tak co, už jste dneska slyšeli nějakou tu „zaručenou pravdu“ o lidech, kteří se necítí sexuálně přitahováni? Ono se to s těmihle škatulkami má tak, že realita je mnohem barevnější než jakákoliv definice. A taky plná omylů. Pojďme se podívat na ty nejčastější, co říkáte?
Asexualita: 10 mýtů, které musíte přestat věřit
Často slýchám, že asexualita je jenom „nevím, co dělám“ nebo „čekám na toho pravého/tu pravou“. No, to je jako říct, že někdo, kdo má rád jahodovou zmrzlinu, jenom ještě neochutnal tu čokoládovou a proto neví, co je dobré. Každý to má jinak, a to je naprosto v pořádku.
1. „Oni prostě ještě nepotkali toho pravého/tu pravou.“
Tohle je klasika! Jakmile se někdo svěří s tím, že je asexuální, hned se sype lavina rad typu: „Neboj, to se zlepší!“ nebo „Jen počkej, až potkáš toho/tu pravého/pravou!“ Ale víte co? Tohle je popírání toho, jak se ten člověk cítí. Je to, jako byste říkali někomu, kdo má rád psy, že si jenom ještě nepořídil kočku. Prostě to tak je, a hledání „toho pravého“ s tím nemá nic společného.
2. Asexuálové nikoho nepřitahují.
Ne! To je velký omyl. Asexualita neznamená, že člověk necítí žádnou přitažlivost. Jde spíš o to, že necítí tu sexuální. Ale můžou je přitahovat lidé romanticky (chce s nimi vztah), esteticky (líbí se jim, jak vypadají), smyslně (rádi se jich dotýkají, objímají), platonicky (chtějí být kamarádi) nebo emocionálně (touží po hlubokém propojení).
3. Asexuálové nenávidí sex a nemají ho.
Tady se dostáváme k dalšímu nepochopení. Asexualita není o nenávisti k sexu, ale o tom, že člověk necítí sexuální přitažlivost. Někteří asexuálové sex mají, jiní ne. A je to naprosto v pořádku. Svou intimitu můžou prožívat jinak, třeba mazlením, povídáním nebo společnými zájmy.
4. Asexuálové jsou celibátníci nebo abstinenti.
Celibát a abstinence jsou volby. Rozhodnutí nemít sex, ať už z náboženských důvodů, nebo jen dočasně. Asexualita je ale orientace. Není to rozhodnutí, je to to, kým jste. A jak už jsme si řekli, někteří asexuálové sex mají, i když necítí sexuální přitažlivost.
5. Asexuální ženy nemají menstruaci nebo dělohu.
Prosím vás, tohle je už fakt mimo! Asexualita nemá nic společného s tím, jestli má žena dělohu nebo ne. Ptát se na tohle je naprosto nevhodné a zbytečné. Asexualita se týká sexuální přitažlivosti, ne anatomie.
6. Asexualita je nemoc.
Ne, není! Asexualita je normální sexuální orientace, stejně jako homosexualita nebo heterosexualita. Není to nic, co by se mělo léčit nebo „opravovat“. Je to součást lidské rozmanitosti.
7. Asexuálové se nikdy nevdají/neožení.
Blbost! Asexualita nemá nic společného s touhou po vztahu. Pokud se asexuál/ka zamiluje a chce se usadit, proč by neměl/a? Vždyť láska má tolik podob!
8. Asexualita má nějakou příčinu.
Ne. Asexualita prostě je. Není to důsledek traumatu, genetiky nebo něčeho jiného. Je to prostě součást toho, kým ten člověk je.
9. Asexuálové se oblékají „určitým“ způsobem.
Tady se zase dostáváme ke stereotypům. Jako by existoval nějaký „aseksuální dress code“. Neexistuje! Asexuálové se oblékají tak, jak se jim líbí, stejně jako kdokoliv jiný.
10. Asexualita je spektrum.
A tady se dostáváme k trošku složitějšímu tématu. Asexualita může být spektrum. Někteří necítí žádnou sexuální přitažlivost, jiní jen minimální (tzv. greysexual). Každý to má jinak, a to je na tom to krásné.
Tak co, už je to trošku jasnější? Doufám, že ano. Protože čím víc se budeme o asexualitě bavit, tím míň budeme dělat zbytečné předpoklady a tím víc budeme respektovat odlišnosti druhých. A to se vyplatí, ne?