Tak jo, ruku na srdce, kdo z nás si občas nepohrává s myšlenkou na to, co by se stalo, kdyby… Nemusí to hned znamenat nic dramatického, ale co když se tyhle úvahy začnou vracet častěji a jsou čím dál tím intenzivnější?
Bezpečnostní plánování při suicidálních myšlenkách
O smrti se nemluví lehce. A o myšlenkách na ni už vůbec ne. Přesto, odtabuizování a otevřená komunikace o tom, co se nám honí hlavou, může být prvním krokem k uzdravení. Bezpečnostní plánování je nástroj, který pomáhá právě s tímhle – krok za krokem si uvědomit, co nás trápí a jak se s tím můžeme vypořádat.
Co je to bezpečnostní plán?
Bezpečnostní plán není žádná složitá věda. Je to vlastně takový „manuál první pomoci“ pro vaši psychiku. Seznam konkrétních kroků a zdrojů, ke kterým se můžete obrátit, když se necítíte dobře a myšlenky na ukončení života začnou být silnější. Je to něco, co si připravíte v klidnější chvíli, abyste se na to mohli spolehnout v momentě, kdy se cítíte pod psa. Prostě jak když máte doma lékárničku – doufáte, že ji nebudete potřebovat, ale je fajn vědět, že tam je.
Jak si takový plán sestavit?
Krok 1: Rozpoznání spouštěčů. Co vás dostane do nálady „všechno je špatně“? Jsou to určité situace, lidé, místa, nebo dokonce i roční období? Zkuste si sepsat seznam věcí, které ve vás tyhle pocity vyvolávají. Když víte, co vás dráždí, můžete se tomu snažit vyhýbat, nebo se na to alespoň připravit.
Krok 2: Vnitřní varovné signály. Jak poznáte, že se blíží „bouřka“? Jste podráždění, máte problémy se spánkem, necítíte chuť k jídlu, nebo se vám prostě jen nechce z postele? Zaznamenávejte si, co se s vámi děje, když se necítíte dobře. Čím dřív si uvědomíte, že se něco děje, tím dřív můžete zasáhnout.
Krok 3: Zklidňující aktivity. Co vám dělá dobře? Co vás dokáže rozptýlit a pomoct vám se na chvíli od myšlenek odpoutat? Může to být procházka v přírodě, poslech oblíbené hudby, čtení knížky, nebo třeba mazlení se s domácím mazlíčkem. Sepište si seznam aktivit, které vám pomáhají se uvolnit a ke kterým se můžete uchýlit, když se cítíte pod psa.
Krok 4: Sociální opora. Kdo je vaše „síť“? Kdo vám dokáže naslouchat bez odsuzování a komu se můžete svěřit se svými pocity? Sepište si seznam lidí, kterým důvěřujete a na které se můžete obrátit. Může to být rodina, přátelé, kolegové, nebo třeba i terapeut. Důležité je vědět, že nejste sami a že máte někoho, kdo vás podrží.
Krok 5: Profesionální pomoc. Kdy je čas vyhledat odbornou pomoc? Pokud se vaše myšlenky zhoršují, zasahují do vašeho každodenního života, nebo se cítíte beznadějně, je na čase se obrátit na odborníka. Sepište si kontakty na krizová centra, linky důvěry a psychology, abyste je měli po ruce, když je budete potřebovat. Není to žádná ostuda, naopak je to projev síly a odhodlání se se sebou pracovat.
Krok 6: Zabezpečení prostředí. Existují ve vašem okolí věci, které by vám mohly ublížit? Zamyslete se nad tím, jak zabezpečit své prostředí, abyste se cítili bezpečněji. Může to znamenat odstranění léků z dosahu, uzamčení zbraní, nebo třeba i promazání sociálních sítí od profilů, které ve vás vyvolávají negativní emoce.
Bezpečnostní plán je živý dokument, který byste měli pravidelně aktualizovat a upravovat podle svých potřeb. Nestyďte se o něm mluvit se svými blízkými a s odborníky. Společně ho můžete vylepšit a zajistit, aby vám co nejlépe sloužil. Nezapomeňte, že nejste sami a že existuje spousta lidí, kteří vám chtějí pomoct. A hlavně, neztrácejte naději. I když se vám to teď nezdá, vždycky existuje řešení a i v temnotě se dá najít světlo.