Občas se stane, že věci z minulosti nás doženou. Nejde o to, že bychom se neuměli posunout dál, ale spíš jako by se k nám minulost vracela v těch nejméně vhodných chvílích. Může jít o ozvěny dávných událostí, které tiše formují tvůj život tady a teď. A víš co? Někdy to má jméno: C-PTSD.
C-PTSD: Když trauma z dětství ovlivňuje tvůj život dnes
Ale než se do toho pustíme, jedna důležitá věc: nejsme lékaři a tohle není diagnóza. Pokud máš podezření, že se tě tohle téma týká, prosím, obrať se na odborníka. Tenhle článek je jen takové povídání, abychom se o tom mohli bavit otevřeně.
Co je C-PTSD a čím se liší od „obyčejné“ PTSD?
Víš, PTSD, to je taková reakce na jednu konkrétní strašnou věc, nebo krátkou sérii špatných zážitků. Autonehoda, přepadení, něco podobného. Ale C-PTSD? To je jiná liga. Tam jde o dlouhodobé a opakované trauma. Představ si dítě vyrůstající v prostředí, kde je týrané, zanedbávané, nebo žije ve válečné zóně. A to je jen začátek, těch situací může být spousta.
Tyhle traumatické události se můžou táhnout měsíce, roky. A výsledek? Kromě klasických problémů, jako jsou závislosti, deprese nebo úzkosti, se můžou objevit i hlubší změny v osobnosti. Prostě tě to celýho překope, když se to neřeší.
Něco se děje i v mozku samotném. Amygdala, hipokampus, prefrontální kortex – to jsou oblasti, které se vlivem traumatu mění. A u C-PTSD je to ještě složitější, protože dlouhodobé trauma má na mozek jiný vliv než jednorázová událost. Vědci na tom makají, aby to pochopili do detailu.
A jak to vidí psychologové? Podle doktorky Brunerové z BetterHelp je u C-PTSD klíčové pocit bezpečí. Pokud vyrůstáš v prostředí, kde se pořád bojíš – ať už fyzicky, emocionálně nebo jakkoliv jinak – nikdy nemáš pocit bezpečí. A to se s tebou táhne dál. Nemůžeš věřit lidem, jsi neustále ve střehu, bojíš se světa kolem sebe. Každý trauma je jiný, každý se s ním vyrovnává jinak, takže je C-PTSD těžké zkoumat.
Jak poznám, že mám C-PTSD? Symptomy, na které si dát pozor
Protože je C-PTSD tak blízko PTSD, symptomy se často překrývají. Vzpomínky, noční můry, vyhýbání se situacím, které ti připomínají trauma, neustálá úzkost… To jsou ty „hlavní“ příznaky.
Ale C-PTSD má i svoje speciality. Problémy ve vztazích, neschopnost ovládat emoce, negativní pohled na sebe sama, pocit odtržení od reality (derealizace a depersonalizace) – to jsou věci, které se u C-PTSD objevují častěji. A taky se můžou rozvinout další psychické problémy, které ti ztěžují normální život. Proto je důležité vyhledat pomoc co nejdřív, než se to zhorší.
Kdy už je čas vyhledat pomoc?
Pokud máš znepokojivé myšlenky nebo pocity související s traumatickou událostí déle než měsíc, měl by ses poradit s lékařem nebo psychologem. A pokud jsou ty myšlenky a pocity hodně silné, nečekej. Jednej hned. PTSD i C-PTSD se dají léčit a čím dřív začneš, tím líp. A co je nejdůležitější: jakékoliv myšlenky na sebevraždu ber vážně a volej okamžitě záchranku.
Protože je C-PTSD poměrně nová diagnóza, může se stát, že tě doktor nejdřív označí jen za „obyčejné“ PTSD. Diagnostika obvykle zahrnuje rozbor tvého chování, minulosti a rodinné anamnézy. U C-PTSD se doktoři zaměří i na tvé vztahy, emoční kontrolu a na samotné traumatické události.
Jak se C-PTSD léčí?
Možností je spousta. Často se používá terapie, například kognitivně behaviorální terapie (KBT). Někdy se k terapii přidávají i léky. A někteří odborníci používají i EMDR (Eye Movement Desensitization and Reprocessing), což je metoda, která využívá pohyby očí k zpracování traumatických vzpomínek.
Zkrátka a dobře, C-PTSD je vážný problém, který se projevuje podobně jako PTSD, ale má i svoje specifika. Důležité je vědět, že existuje pomoc a že se dá žít kvalitnější život. Doufáme, že ti tenhle článek pomohl se v tom trochu zorientovat. A pokud tě tohle téma zajímá víc, máme tu další články o PTSD.