Víte, občas se mi zdá, že se v životě točíme v kruzích. Hledáme smysl, usilujeme o štěstí, a přesto se nám občas zdá, že jsme tak trochu ztracení. Jako když bloudíte po lese a pořád narážíte na stejný strom. A víte co? Možná je to tím, že se málo díváme do sebe. Že se málo snažíme porozumět tomu, co se skrývá pod povrchem.
Carl Gustav Jung: Archetypy, nevědomí a cesta k celistvosti
A právě tady vstupuje na scénu Carl Gustav Jung, švýcarský psychiatr a psycholog, který se nebál ponořit do hlubin lidské duše. Nebál se prozkoumávat to, co Freud nazýval nevědomím, a šel ještě dál. Vytvořil fascinující teorii archetypů, kolektivního nevědomí a individuace, tedy cesty k celistvosti. Zní to složitě? Možná trochu jo, ale slibuju, že se to pokusím podat tak, aby to bylo srozumitelné i pro ty, kteří se s Jungem setkávají poprvé.
Co jsou to ty archetypy a proč by nás měly zajímat?
Představte si je jako takové univerzální vzorce chování, myšlení a cítění, které jsou nám všem společné. Jsou to takové praobrazy, které se objevují v mýtech, pohádkách, snech…prostě všude kolem nás. Archetyp Matky, Hrdiny, Stínu… každý z nich v sobě nese určité charakteristiky a význam. A co je na tom nejzajímavější? Že nám pomáhají porozumět sami sobě a svému chování. Že nám ukazují, jaké role hrajeme v životě a jak se s nimi můžeme lépe ztotožnit nebo je překonat.
Nevědomí – náš vnitřní oceán
Jung nevědomí nevnímal jen jako skládku potlačených vzpomínek a přání, jak to viděl Freud. Viděl v něm spíše obrovský oceán plný pokladů, ale i nebezpečných tvorů. Oceán, který v sobě skrývá potenciál k růstu a transformaci. A cesta k celistvosti, individuace, je vlastně taková cesta do hlubin tohoto oceánu. Je to cesta sebepoznání, která nás vede k tomu, abychom se stali tím, kým skutečně jsme.
Cesta k celistvosti: Nečekejte, že to bude procházka růžovým sadem
Řekněme si to narovinu, tahle cesta není pro každého. Vyžaduje odvahu, upřímnost k sobě samému a ochotu čelit svým stínům. Ale věřte mi, stojí to za to. Protože když se nám podaří integrovat všechny části sebe sama, i ty temné a nepříjemné, staneme se silnějšími, vyrovnanějšími a autentičtějšími osobnostmi. Staneme se celistvými. A co víc, zjistíme, že i ty kruhy, ve kterých jsme se dříve točili, najednou získají smysl a začnou nás vést k novým obzorům. A to, myslím, stojí za to zkusit, no ne?