Kreativita. Slovo, které evokuje umělce s paletou v ruce, hudebníky s kytarou nebo spisovatele s perem. Ale co když je kreativita něco víc než jen umělecké vlohy? Co když se skrývá v každém z nás, jen má jinou podobu?
Čtyři tváře kreativity: Která se skrývá ve vás?
Často si myslíme, že kreativita je buď vrozená, nebo se jí musíme naučit. Že je to něco, co se projevuje jen v konkrétních oblastech. Ale co když je to jako s inteligencí – má vícero stran? Arne Dietrich (2004) dokonce identifikoval 4 různé typy kreativity, a každý z nich aktivuje jiné části mozku. Představte si to jako takovou matici, kde se protínají emoce a rozum, spontánnost a záměr.
Kreativita může vycházet z emocí (ze srdce) nebo z rozumu (z myšlenek, logiky). A může být spontánní (něco nečekaného) nebo záměrná (vědomé úsilí). Jak to vypadá v praxi?
Thomas Edison: Kreativita tvrdé práce
Záměrná a kognitivní kreativita. To je ten typ, kdy máte už nějaké znalosti a zkušenosti a snažíte se je poskládat dohromady, abyste vytvořili něco nového. Typickým příkladem je Thomas Edison. Ne ani tak kvůli žárovce jako takové, ale spíš kvůli tomu, jak usilovně na ní pracoval. Tisíce experimentů, než dosáhl průlomu. Tahle kreativita se rodí v prefrontální kůře, která nám umožňuje soustředit se a propojovat informace uložené v různých částech mozku. Potřebujete hodně znalostí, času… a trpělivosti!
A-ha moment: Když to do sebe zapadne
Už se vám někdy stalo, že jste si najednou uvědomili všechny chyby, které jste udělali? Že vám to jako blesk z čistého nebe došlo? Někdy to člověka vykolejí, ale většinou je to moment, kdy se o sobě hodně dozví. Emoční a záměrná kreativita. Tahle je spojená s prefrontální kůrou (ta záměrná část) a cingulární kůrou (ta, co zpracovává emoce). Často se jí říká prozření, uvědomění si sebe sama. Potřebujete chvíli ticha a klidu, abyste si to v hlavě srovnali.
Newtonův jablečný moment: Eureka!
Není to skvělý pocit, když najednou vykoumáte řešení problému, který vás už dlouho trápí? O tom je tenhle kvadrant. Ale nejde o to se problémem neustále zabývat, jako v předchozích případech. Tady je klíčové si odpočinout, vypnout. Nechat mozek relaxovat. A pak, když se k problému vrátíte, jde vám to mnohem lépe. Spontánní a kognitivní kreativita. Řídí ji bazální ganglia, kde se ukládá dopamin. V momentě, kdy se tahle kreativita projeví, vědomá mysl přestane na problému pracovat a předá ho nevědomí. A to dokáže propojit nové informace s úkolem prostřednictvím nevědomých procesů. Proto je Isaac Newton se svým jablkem skvělý příklad!
Těžko dostupné prozření
Prozření. Emocionální, silné, ale často nepříjemné. Umělci o tom vědí své. Říkají tomu „epifanie“ nebo „náboženský zážitek“. Je to spontánní emocionální kreativita. Řídí ji amygdala. Nepotřebujete žádné předchozí znalosti, ale musíte umět svůj výstup zrealizovat. A tohle je ta kreativita, kterou si většina lidí představí, když se řekne to slovo.
Tak co, už víte, která tvář kreativity se skrývá ve vás?
Zdroje:
Arne Dietrich (2004). The Cognitive Neuroscience of Creativity.