Už jste se někdy přistihli, že děláte něco, co naprosto nedává smysl? Kupujete si další boty, i když už jich máte plný botník? Nebo se držíte ztrátové investice, protože „už jste do toho tolik vložili“? Vítejte v klubu iracionálních rozhodnutí! Všichni to známe, ať už si to přiznáváme nebo ne. Ale proč to vlastně děláme?
Daniel Kahneman: Rychlé a pomalé myšlení – proč děláme iracionální rozhodnutí
Daniel Kahneman, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, nám v knize Rychlé a pomalé myšlení nabízí fascinující pohled do zákulisí naší mysli. Ukazuje nám, že ve skutečnosti máme dva systémy myšlení – jeden rychlý, intuitivní a emocionální (systém 1), a druhý pomalý, analytický a logický (systém 2). A hádejte co? Ten rychlý, intuitivní, nás často tahá za nos.
Systém 1: Rychlost a zkratky
Představte si, že jdete po ulici a uslyšíte hlasitý zvuk. Automaticky se otočíte, abyste zjistili, co se děje. To je systém 1 v akci. Funguje na autopilota, je rychlý, efektivní a šetří nám energii. Ale má i své slabiny. Často se uchyluje ke zkratkám, heuristikám, a proto děláme chyby. Třeba se necháme ovlivnit prvním dojmem nebo si mylně spojujeme příčinu a následek. Prostě, vidíme to, co chceme vidět.
Systém 2: Když se zapojí rozum
Systém 2 se zapojuje, když potřebujeme přemýšlet, analyzovat, počítat. Je pomalejší, náročnější na energii a vyžaduje soustředění. Třeba když vyplňujete daňové přiznání nebo se učíte novou dovednost. Problém je, že náš mozek je líný a nerad přepíná do režimu systému 2. Raději se nechává vést intuicí a emocemi, což nás vede k iracionálním rozhodnutím.
Tak co s tím? Kahneman nenabízí jednoduchý návod, jak se stát racionálním člověkem. Ale už jen to, že si uvědomíme existenci těchto dvou systémů, nám může pomoci lépe rozumět sami sobě a svým rozhodnutím. Můžeme se snažit zpomalit, více analyzovat a méně se spoléhat na intuici, zvlášť když jde o důležité věci. No, zkrátka, než zase skočíte po té „výhodné“ nabídce, zkuste se na chvilku zastavit a zamyslet se.