“Tvá bolest je rozbitím skořápky, která obklopuje tvé chápání. Je to hořký lektvar, kterým tě léčí lékař uvnitř tebe. Proto důvěřuj lékaři a v tichosti a klidu vypij jeho lék.” – Khalil Gibran
Deprese: Proč se za ni stydíme a jak to změnit
Ať už svítí slunce nebo nás obklopuje tma, všichni jsme v životě zažili nějakou formu deprese. Ať už jde o ztrátu blízkého člověka, neúspěch u zkoušky, nebo prostě jen neschopnost postavit se temným stínům, které zahalují náš každodenní život. Smutek a žal nejsou lidskému údělu cizí. Pro někoho je deprese konceptem, který leží těsně za hranicí našeho chápání. Pro jiné je deprese kotvou, která táhne naše bezvládná těla na dno chladného, temného oceánu. Ale jak vlastně člověk depresi definuje? Jak se s někým, kdo trpí velkou depresivní poruchou, vcítit a jak mu porozumět? Na tyto otázky se dnes pokusím odpovědět.
Co to vlastně ta deprese je?
Takže nejdřív, co to vlastně deprese je? „Depresivní porucha je nemoc, která postihuje tělo, náladu a myšlenky. Zasahuje do každodenního života, normálního fungování a způsobuje bolest jak osobě s poruchou, tak i těm, kteří se o ni starají.“ Zkrátka a dobře, je to peklo na zemi, a kdo to nezažil, ten neví.
Jako někdo, kdo se s depresivními problémy potýká už dlouho, můžu říct, že ze všech různých psychických onemocnění, kterými člověk může trpět, je deprese jednou z psychologicky a fyzicky nejnáročnějších. Život s neléčenou depresí je jako život na dně oceánu. Ten tlak, ta neschopnost dýchat. Je to jako kráčet sám temným, propastným oceánem. I cesta do obchodu, setkání s přáteli… Pálivá bolest deprese doléhá na jedince jako svět na Atlasova ramena. Den za dnem roste, těžkne a hůř se nese. Jednou jsem slyšel někoho popsat život s depresí jako život v těle, které bojuje o přežití, s myslí, která se snaží zemřít. Přesně tak.
Je to jako být posledním živým na celé planetě. Lidé, které každý den vidíte, jsou bezcitné stíny, které se chaoticky a nahodile potloukají životem. A přesto se dokážou usmívat, smát se, nebo alespoň předstírat. Ale pro někoho, kdo trpí depresí, je každý úsměv sval příliš slabý na to, aby se pohnul. Každý smích je dutý a prázdný zvuk vydávaný umírajícím člověkem, který nedokáže druhým ukázat svou hlubokou a intimní bolest.
Jak pomoct někomu s depresí?
Další častá otázka v souvislosti s depresí zní: „Jak pomoct někomu, kdo trpí extrémní depresí?“ No, velký problém s pomocí někomu, kdo se potýká s depresí, je ten, že se s ní každý vyrovnává jinak. Například tam, kde rozhovor a trávení času s někým může výrazně pomoct, jiní potřebují čas a prostor na přemýšlení. Nejlepší rada, kterou můžu dát někomu, kdo má kamaráda nebo člena rodiny, který trpí depresí, je prostě tam pro něj být. Dejte mu najevo, že to, co cítí, není nepodstatné nebo zbytečné. Že to, čím prochází, je v pořádku. Že je v pořádku brečet a zhroutit se. Že bolest a smutek jsou přirozené a v pořádku. Není to nic divného!
Nedělá vás to divnými nebo slabými. Dělá vás to odlišnými a jedinečnými! Slyšel jsem mnoho lidí říkat, že nikdy není v pořádku, aby vás deprese definovala. Ale nedělá to? Pro mě mě deprese učinila silnějším a odolnějším. Udělala mě citlivějším k pocitům a emocím druhých na osobnější úrovni, takže když někdo cítí tu pálivou emoci, můžeme se vcítit, a i kdyby jen na chvíli, můžeme se postarat o to, aby se ten člověk na světě cítil o něco méně osamělý.
A pro ty z vás, kteří se s depresí potýkáte. Není nic špatného na tom, co cítíte! Tyto emoce a úzkosti z vás nedělají slabé, spíše ukazují sílu, kterou máte už jen tím, že jste schopni ráno vstát.
NEJSTE divní, NEJSTE hloupí a NEJSTE slabí. Protože tyto myšlenky jsou v rozporu s tím, co to znamená žít s depresí.
JSTE jedineční, JSTE inteligentní a JSTE silní! A bez ohledu na to, jak hluboko do králičí nory spadnete, nikdy se nevzdávejte. Nikdy nepřestaňte bojovat, dokud vám sám život nevezme dech z plic. A slibuju vám, že jednoho dne, možná ne dnes, možná ne zítra, ale jednoho dne uvidíte na konci tunelu světlo. A jednoho dne depresi porazíte! Věřte mi.
Děkuju, že jste si dnes přečetli můj článek. Doufám, že vám tím, že jsem ho napsal, dal nový pohled na depresi a na ty, kteří jí trpí. Pokud někdo potřebuje radu ohledně zvládání deprese, má otázky nebo si jen potřebuje s někým promluvit, můj email je vám vždy k dispozici! Otázky, rady, komentáře… Klidně pište. Držte se!