Kolikrát jsme slyšeli, že je rodina základ? A kolikrát jsme se u toho pousmáli, protože realita je občas kapku…složitější. Rodina, to není jen idylka z reklamy, ale taky spousta neviditelných závazků, dynamiky, o kterých se nemluví. Obzvlášť když se do rovnice přidá duševní onemocnění.
Děti pečující o rodiče s duševním onemocněním: Skrytá zátěž
Představte si, že jste dítě. Nechodíte na hřiště, ale kontrolujete, jestli si máma vzala léky. Nemalujete si s tátou, ale snažíte se ho uklidnit, když má záchvat. Nenosíte domů jedničky, ale spíš strach, co bude dneska k večeři, jestli vůbec bude.
Neviditelný úkol
Děti, které se starají o rodiče s psychickými problémy, nosí na svých bedrech mnohem víc, než by měly. Stávají se mini-dospělými, zodpovědnými za věci, na které by měly mít právo zapomenout. Zapomínají si hrát, zapomínají snít. Je to jako nekonečný maraton, kde na konci nečeká odměna, jen další kolo. Málokdo si toho všimne, protože se to děje za zavřenými dveřmi, v tichosti, bez fanfár.
Dopady, které se táhnou
Tato zkušenost se bohužel neztratí s dospělostí. Často se promítá do partnerských vztahů, do práce, do vnímání sebe sama. Z takových dětí vyrůstají lidé, kteří mají potíže s důvěrou, s nastavováním hranic, s pocitem bezpečí. Učí se totiž, že je lepší spoléhat se jen sami na sebe, protože na ostatní se spolehnout nelze. Známé rčení „pomoz si sám, pak ti Bůh pomůže“ se stává jejich životním mottem, i když je to ve skutečnosti bolí.
Cesta ven vede skrze pochopení
Nejde o to, koho vinit. Jde o to, abychom si uvědomili, že tyto děti existují. Potřebují naši podporu, naši empatii, naše pochopení. Potřebují vědět, že v tom nejsou samy. A my, jako společnost, bychom jim to měli dát najevo. Nabídnout jim pomocnou ruku, ať už formou terapie, podpůrných skupin, nebo jen tím, že budeme naslouchat bez odsuzování.
Jak můžeme pomoci?
Začněme tím, že se o tomto tématu budeme bavit otevřeně. Bez tabu, bez předsudků. Zkusme se vcítit do kůže těch, kteří to nemají zrovna jednoduché. A nabídněme jim pomocnou ruku. Protože každý z nás si zaslouží šanci na šťastný a plnohodnotný život. I když to zrovna nevypadá jako z reklamy.