Zamysleli jste se někdy nad tím, co vás skutečně pohání? Proč děláte rozhodnutí, která děláte? Co se skrývá za vašimi pocity a reakcemi? Není to jen shoda náhod, ani prostý součet vnějších vlivů. V jádru toho všeho stojí naše ego, ten malý hlas v hlavě, který má naši existenci pevně v rukou. Ať už si to uvědomujeme, nebo ne.
Ego a jeho masky
Ego není žádný démon, kterého je třeba se zbavit. Je to přirozená součást naší psychiky, takový vnitřní strážce, který se snaží zajistit naše přežití a prosperitu. Problém nastává, když se necháme egem ovládnout a zapomeneme, kdo jsme doopravdy. Ego totiž miluje masky. Schovává se za ambicemi, za touhou po uznání, za potřebou mít pravdu. Často si ani neuvědomíme, že jednáme z pozice ega, a myslíme si, že nám jde o něco úplně jiného. Jenže ve skutečnosti se jen snažíme ochránit svou křehkou představu o sobě samotných. A znáte to, jak se říká – cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. No a tady je to dost podobné.
Proč se ego bojí?
Strach. To je klíčové slovo. Ego se bojí zranitelnosti, odmítnutí, neúspěchu. Bojí se, že nebude dost dobré. Proto se tak urputně snaží kontrolovat všechno kolem sebe. Proto tak lpí na svých názorech a přesvědčeních. A proto tak rádo srovnává s ostatními. Protože jen tak si může potvrdit svou hodnotu. Jenže tohle je začarovaný kruh. Čím víc se ego snaží kontrolovat, tím víc se cítí ohrožené. A tím víc se uzavírá před skutečným životem. Ono se totiž říká, že v jednoduchosti je krása, a tady to platí dvojnásob. Čím méně se snažíme kontrolovat, tím více jsme svobodní. A čím více jsme svobodní, tím méně se bojíme.
Uvolněte otěže
Možná si teď říkáte, že je to všechno hezké, ale jak se to má proboha udělat? Jak se odpoutat od ega a začít žít autentičtější život? Není to jednoduché, to vám rovnou řeknu. Ale není to ani nemožné. Prvním krokem je uvědomění. Začněte si všímat, kdy se vaše ego hlásí o slovo. Kdy cítíte potřebu se obhajovat, kdy se srovnáváte s ostatními, kdy máte pocit, že musíte mít pravdu. Druhým krokem je soucit. Soucit sami se sebou. Netrestejte se za to, že máte ego. Berte ho jako součást sebe sama, které se snaží pomoct. A třetím krokem je odvaha. Odvaha pustit kontrolu. Odvaha být zranitelní. Odvaha být sami sebou. A víte co? Stojí to za to. Protože teprve tehdy, když se odpoutáte od ega, začnete skutečně žít. Žít naplno. Žít autenticky. Žít svobodně.
A to je přece to, o co jde, ne?