Kolik emocí dokážeš vyjmenovat? Počkám si… No, i když možná znáš jen těch základních šest, ve skutečnosti jich existuje mnohem víc. Podle výzkumníků Alana S. Cowena a Dachera Keltnera, kteří se v roce 2017 zabývali studiem emocí, identifikovali „27 druhů hlášené emoční zkušenosti“. To je mnohem víc, než těch běžných šest emocí, které možná znáš – překvapení, štěstí, smutek, hněv, strach a znechucení. Ale pojďme se podívat na ty základy. Co tyhle emoce vlastně znamenají? A jaké jsou běžné i neobvyklé reakce, které můžeme zažít, když je prožíváme?
Emoce pod lupou: Odhalujeme skryté významy radosti, strachu i znechucení
Takže, co se v nás vlastně děje? Pojďme se na to podívat zblízka, ať víme, jak se s tím poprat, nebo si to pořádně užít!
Překvapení: Ten moment, co ti vyrazí dech
Překvapení je jedna z těch emocí, které zažíváme často jen krátce. Vyvolává ho něco, co nečekáme. Pokud je nepříjemné, lekneme se, ale pokud je pozitivní, může nám přinést radost. Znáš to. Často dostaneme nával adrenalinu, který spustí reakci „bojuj nebo uteč“ a připraví nás k akci. Často se ti zdvihne obočí, nebo zůstaneš s vytřeštěnýma očima a spadlou čelistí, pokud jsi opravdu překvapená. Tato emoce může ovlivnit i tvou paměť. Výzkumy ukázaly, že lidé jsou více ovlivněni překvapivými argumenty a lépe se učí z překvapivých informací. A taky, že mají tendenci si všímat překvapivých událostí víc, než těch obyčejných. To dává smysl, že ta překvapivá narozeninová oslava byla zapamatovatelnější, než když sis prostě objednala pizzu se želvákem Larrym. Ach, ten starej dobrej Larry a jeho překvapení…
Štěstí: Hledání toho pravého pocitu
Kdo by nebyl šťastný jen při pomyšlení na nějakou hezkou vzpomínku nebo zábavný zážitek? Štěstí může přijít mnoha způsoby. Každý se snaží být šťastný a zdá se, že ho nemůžeme mít dost. Jedna studie z roku 2015, publikovaná v časopise PLOS ONE, sledovala emoce subjektů prostřednictvím aplikace pro chytré telefony. Vzorek byl výjimečně velký – více než 11 000 účastníků. Studie zjistila, že „účastníci zažívali alespoň jednu emoci v 90 % případů. Nejčastější emocí byla radost, následovaná láskou a úzkostí. Lidé zažívali pozitivní emoce 2,5krát častěji než negativní, ale také poměrně často zažívali pozitivní a negativní emoce současně.“ Radost se počítá jako štěstí, že? No, radost je trochu silnější, ale… myslím, že se to počítá. Spousta lidí si myslí, že dosažení určitých luxusů nebo vlastnění konkrétních věcí, po kterých touží, je navždy učiní šťastnými. Ale je to trochu složitější. Štěstí a zdraví jsou široce považovány za propojené. Studie z roku 2015, publikovaná v časopise Social Science & Medicine, odhalila, že „celkové štěstí souvisí s delším životem u dospělých v USA. Ve srovnání s velmi šťastnými lidmi je riziko úmrtí během sledovaného období o 6 % vyšší u jedinců, kteří jsou docela šťastní, a o 14 % vyšší u těch, kteří nejsou šťastní.“ Takže je dobré se častěji ponořit do svých vášní, trávit čas s těmi, kteří nás dělají šťastnými, a věnovat se dalším aktivitám, které milujeme.
Smutek: Když se slzy derou ven
Smutek zažíváme všichni. Existuje mnoho způsobů, jak na tuto emoci reagujeme. Můžeme plakat, náhle být zticha, izolovat se nebo se cítit letargicky. Pokud často zažíváme dlouhá období smutku, může to vést k depresi. V takovém případě je nejlepší vyhledat pomoc a promluvit si s důvěryhodnou blízkou osobou nebo poradcem. Smutek může přinést i zajímavé reakce a mechanismy zvládání. Někteří se mohou uchýlit k samoléčbě, jako je alkohol nebo jiné drogy, zatímco jiní mohou dlouhou dobu přemítat o svých starostech nebo úzkostných scénářích. Je nejlepší zapojit svou mysl do činnosti, která může proměnit tvůj smutek v pocit spokojenosti, pokud ne štěstí. Proč? Protože tyto negativní mechanismy zvládání často vedou k delším obdobím smutku. Takže, když se necítíš tak šťastná jako dřív, zavolej kamarádce, vezmi si plyšáka nebo se podívej na oblíbený film, abys vytvořila reakci, která ti může udělat radost.
Hněv: Když v tobě bouchají saze
Tato emoce se často projevuje jako reakce na hrozbu. Můžeme se mračit nebo zvýšit hlas, když jsme naštvaní. Všichni jsme zažili pocity frustrace a nepřátelství vůči osobě nebo činnosti, kterou nemáme rádi. Hněv může někdy vyvolat i fyziologické reakce, jako když nám zčervená obličej při vyhrocené hádce nebo se potíme, když jsme v nepříjemném konfliktu. Hněv nám může pomoci rozpoznat, kdy je situace nebo vztah nezdravý a potřebujeme se z něj dostat, takže ho v určitých situacích nelze zcela zavrhnout. Nadměrný hněv může vést k agresi nebo zneužívání, pokud není kontrolován. Pokud máš problémy s kontrolou svého hněvu, je dobré navštívit někoho, kdo ti může pomoci, jako je poradce nebo terapeut. Mohou tě naučit nástroje a metody, které potřebuješ ke zvládnutí svého hněvu. S hněvem jsou také spojeny některé závažné fyzické vedlejší účinky, jako je cukrovka, ischemická choroba srdeční a další. Také poznamenávají, že „hněv byl spojen s chováním, které představuje zdravotní rizika, jako je agresivní řízení, konzumace alkoholu a kouření.“ Naučit se správné metody, jak reagovat na hněv, ti může pomoci zvládnout nadměrný hněv, který můžeš zažívat. Vyhledání pomoci je skvělý první krok k návratu k pocitu radosti. Ano, o něco silnějšímu pocitu než štěstí.
Strach: Když ti buší srdce
Pamatuješ si na reakci „bojuj nebo uteč“? Často reagujeme na konflikt buď bojem, nebo útěkem? Ano, strach v této reakci hraje velkou roli. Strach je normální reakce na nebezpečí nebo bezprostřední hrozbu. Tváří v tvář nebezpečí často reaguješ kvůli pocitu strachu, který spouští reakci „bojuj nebo uteč“. Zvýší se ti tepová frekvence a svaly se napnou. Může se ti zdát, že čas zpomaluje. Studie výzkumníků z Baylor College of Medicine v Houstonu nechala dobrovolníky padat z velké výšky do sítí, které měly ztlumit jejich pád. Subjekty odhadly, že doba pádu trvala o třetinu déle než subjekty, které sledovaly pád. Vědci vysvětlují pocit zpomalování času jako trik naší paměti. Oblast našeho mozku zvaná amygdala se stává aktivnější než obvykle, když se bojíme. Což znamená, že se vytváří více sad vzpomínek než těch, které pro nás obvykle vytvářejí ostatní oblasti našeho mozku. Aha, takže čas se ve skutečnosti nezpomaluje? Určitě se tak cítím, když se bojím nebo jsem vzrušená.
Znechucení: Fujtajbl, to nechci!
Pravděpodobně jsi už ochutnala špatné jídlo nebo šlápla do něčeho ne příliš příjemného, když jsi venčila psa v parku. Náš nos se krčí a my utíkáme pryč, když se nám něco hnusí. Můžeme mít i fyzické reakce, jako je dávicí reflex nebo dokonce zvracení. Lidé mohou také cítit to, co někteří nazývají „morální znechucení“, když vidí, že ostatní dělají něco nemorálního nebo jednají proti jejich základním hodnotám. Vědci se však domnívají, že naše jednodušší reakce na znechucení přímo souvisejí s nemocemi už od útlého věku. Článek z roku 2009, publikovaný v časopise Psychological Bulletin, naznačuje, že „znechucení je vyvoláváno předměty/lidmi, kteří mají určité typy připravených rysů, které naznačují nemoc. Takové jednoduché pocity znechucení přímo souvisejí s nemocemi, získávají se během dětství a jsou schopny kontaminovat jiné předměty/lidi.“ Studie se také zaměřuje na složitější formy „znechucení“. Článek naznačuje, že „složité pocity znechucení, které se objevují později ve vývoji, mohou být zprostředkovány několika emocemi. V těchto případech porušování společenských norem, které mohou sloužit funkci prevence nemocí, zejména ve vztahu k jídlu a sexu, působí jako připomínka jednoduchých vyvolávačů znechucení, a proto vyvolávají znechucení a motivují k dodržování.“ Wow, ze všech těch řečí o znechucení se cítím… no, trochu znechuceně.
Takže, kterou z těchto emocí cítíš nejčastěji? Kterou bys chtěla cítit víc? Radost? Nebo štěstí? Není to totéž?? Ne? Jo? Ne tak docela? Jo, já vím. Hej, ale mají k sobě blízko.
Doufáme, že se ti článek líbil a dozvěděla ses něco nového! Děkujeme za přečtení!
Autor: Michal Mitchell
Sleduj mě na Instagramu a Twitteru na @jackycoocoo, kde najdeš další články, rozhovory s celebritami, autorskou poezii a další.