Znáte ten pocit, když se ráno probudíte a něco vám tak nějak nesedí? Není to ani tak konkrétní problém, spíš taková tíseň, jako když vám tlačí bota. A čím dál tím častěji máte pocit, že žijete život, který tak úplně není „váš“.
Co je to ta existenciální analýza?
No, není to žádná složitá věda, jak by název mohl napovídat. Je to spíš takový návod, jak se v tom životě líp zorientovat a najít v něm ten svůj smysl. Jak se říká, „najít se“. Jenže ono se člověk taky musí aktivně snažit, že jo.
Krok první: Souhlasím s tím, že jsem
Zní to možná banálně, ale je to základ. Umět přijmout sám sebe se vším všudy. S těmi dobrými vlastnostmi, ale i s těmi, které se nám tolik nelíbí. Víte, jak se říká, „chybami se člověk učí“? Tak přesně o tom to je. Neomlouvejte se za to, kdo jste. Jedině tak můžete růst.
Krok druhý: Rád žiju
Aha, teď to začíná být zajímavější. Co vlastně v životě mám rád? Co mi přináší radost? Někdy to člověk v tom kolotoči každodenních povinností zapomene. Zkuste se zastavit a zamyslet se. Je to ranní káva? Procházka v přírodě? Přečtená kniha? Důležité je si to uvědomit a aktivně to do svého života zařazovat. Protože, jak se říká, „štěstí si člověk musí občas i vytvořit“.
Krok třetí: Mám se rád
No jasně, to je ta nejtěžší část, že? Všichni se rádi kritizujeme. Ale co takhle se jednou pochválit? Za to, co jsme zvládli. Za to, co se nám povedlo. A i za to, že jsme to prostě jen přežili. Jak se říká, „láska prochází žaludkem“, ale platí to i s láskou k sobě. Dopřejte si něco hezkého. Zasloužíte si to.
Krok čtvrtý: Vidím smysl
A na závěr – k čemu to všechno? Proč vlastně ráno vstáváme? Co nás motivuje? Najít smysl v životě je to, co nás posouvá dál. A nemusí to být nic velkého. Stačí třeba jen to, že chceme udělat radost někomu blízkému. Nebo že chceme svět udělat o kousek lepším místem. Jak se říká, „naděje umírá poslední“.
Existenciální analýza: Cesta k vnitřnímu souhlasu
Zkrátka a dobře, existenciální analýza je o tom, jak se naučit žít život s vnitřním souhlasem. S pocitem, že to, co děláme, má smysl a že to děláme pro sebe. Není to jednoduché, ale stojí to za to. A nezapomeňte, „všechno chce svůj čas“. Tak na to jděte pomalu a s laskavostí k sobě.