Tak co, taky se vám někdy stane, že se tak trochu zasníte? Že na chvilku vypnete a necháte myšlenky plynout? Já jo, a docela často. A víte co? Prý je to vlastně strašně zdravý! A dokonce se to dá využít i v psychoterapii. No řekněte, není to paráda?
Imaginace v psychoterapii
Víte, co mě na tom fascinuje nejvíc? Že se to, co se děje v naší hlavě, dá takhle „vytěžit“. Že to není jenom takový to „mám prázdnou hlavu“, ale že se tam vlastně děje spousta věcí, který můžou bejt užitečný, když se na ně umíme správně podívat. A právě s tím nám může pomoct psychoterapeut.
Co si pod tím představit?
Imaginace v psychoterapii, to není žádná magie, ani hypnóza, i když to tak možná trochu zní. Jde spíš o to, že se vědomě snažíme pracovat s našimi představami, vzpomínkami a fantaziemi. Takže žádný „spadnutí do transu“, nebojte!
KIP: Práce s traumatem pomocí imaginace
Tenhle název vám možná nic neříká, ale KIP (Katathymně Imaginative Psychotherapie) je vlastně taková „metoda“, která se s imaginací hodně kamarádí. Používá se hlavně pro zpracování traumatických zážitků. A jak to funguje? No, v podstatě se terapeut snaží navodit v pacientovi takový „řízený snění“. Pacient si představuje nějakou scénu a terapeut ho vede tak, aby se dostal ke kořeni toho problému. Je to taková cesta do hlubin duše… ale s průvodcem.
A co vy? Máte s imaginací nějaký zkušenosti? Nebojte se podělit! Třeba jenom takový obyčejný „zasnění“ může bejt fajn způsob, jak si na chvilku odpočinout a načerpat nový síly. Tak ať se vám dobře sní!