V životě se občas ocitneme v situacích, kdy se nám zdá nemožné odmítnout. Nabídky, prosby, žádosti… lavina, která se na nás valí a my, ať chceme nebo ne, kýveme hlavou a přiděláváme si starosti. Znáte ten pocit, že? Jak se vám svírá žaludek a vy už dopředu víte, že to nestihnete, že to bude na úkor něčeho důležitého pro vás, že budete vyčerpaní? A přesto, to slovo „ne“ nemůžete dostat přes rty. Proč?
Proč nám to „ne“ tak drhne?
Spousta z nás má zakódováno, že je důležité být hodný, ochotný, nápomocný. V dětství jsme se naučili, že poslušnost a plnění očekávání je cesta k uznání a lásce. A tak se snažíme zavděčit, bojíme se odmítnutí, kritiky, nebo dokonce ztráty vztahu. Bojíme se, že když řekneme „ne“, budeme za sobecké, líné, neschopné.
Strach z konfliktu
Upřímně, kdo má rád konflikty? Nikdo. A odmítnutí může konflikt vyvolat. Představa, že se budeme muset hádat, vysvětlovat, obhajovat… no fuj! Raději kývneme a doufáme, že se to nějak vyřeší samo. Jenže ono se to většinou nevyřeší a my se pak topíme v problémech až po uši.
Nízké sebevědomí
Věříte si? Víte, co chcete a co si zasloužíte? Pokud ne, pak je pro vás těžké stanovit si hranice a odmítnout požadavky, které vás vyčerpávají. Myslíte si, že nejste dost dobří na to, abyste si dovolili odmítnout? Že si musíte zasloužit uznání tvrdou prací a neustálým plněním přání druhých? Zkuste se na sebe podívat s větší laskavostí. Zasloužíte si odpočinek, čas pro sebe a dělat to, co vás baví. Tečka.
Jak to „ne“ konečně říct?
Není to jednoduché, to je jasné. Ale s trochou tréninku a sebeuvědomění se to dá naučit. A věřte mi, stojí to za to. Osvobodíte se od zbytečného stresu, získáte více času na to, co je pro vás důležité a posílíte si sebevědomí. Takže, jak na to?
Začněte pomalu a v malém
Nemusíte hned odmítat šéfovi projekt, který vám absolutně nevyhovuje. Začněte s maličkostmi. Odmítněte třeba kamarádce další kafe, když už jste si jedno dali. Nebo kolegovi s drobnou laskavostí, kterou by si mohl zařídit sám. Postupně si zvykejte na ten pocit a uvidíte, že to není tak strašné, jak jste si mysleli.
Buďte asertivní, ale laskaví
Říct „ne“ neznamená být hrubý nebo arogantní. Můžete být laskaví a upřímní zároveň. Vysvětlete, proč nemůžete vyhovět, ale nezapomeňte zdůraznit, že vám je to líto. Například: „Moc ráda bych ti pomohla, ale mám teď spoustu práce a bojím se, že bych to nestihla udělat pořádně. Je mi to moc líto.“
Naučte se říkat „promyslím si to“
Nemusíte odpovídat hned. Pokud si nejste jistí, dejte si čas na rozmyšlenou. Řekněte, že si to promyslíte a dáte vědět. Během té doby si můžete v klidu zvážit pro a proti a rozhodnout se, co je pro vás nejlepší.
Péče o sebe je priorita
Pamatujte si, že vaše blaho je nejdůležitější. Pokud se budete neustále přetěžovat a zapomínat na sebe, dřív nebo později se to projeví na vašem zdraví a psychické pohodě. Stanovte si hranice a braňte je. Je to vaše právo a povinnost vůči sobě samým.
Říct „ne“ je umění, které se dá naučit. A je to umění, které vám změní život k lepšímu. Takže seberte odvahu, nadechněte se a řekněte to „ne“. Uleví se vám.