Všichni se občas cítíme pod psa. Ať už je to tlak v práci, hádka s partnerem nebo prostě den blbec, emoce s námi dokážou pořádně zamávat. Ale co když je vaším denním chlebem naslouchání cizím problémům a emocím? Jak se s tím srovnává terapeut? Není to žádný robot, takže logicky i na něj doléhají starosti a stres. Jak si s tím poradí?
Supervize: Když se terapeut svěří terapeutovi
Představte si to jako takový kontrolní mechanismus. Supervize je v podstatě odborná konzultace, kde terapeut sdílí své případy, dilemata a pocity se zkušenějším kolegou – supervizorem. Není to o tom, že by se terapeut někomu zpovídal z chyb, ale spíš o hledání nových úhlů pohledu, uvědomění si vlastních reakcí a emocí, které v terapii hrají roli. Supervizor tak funguje jako zrcadlo, které odráží terapeutovu práci, pomáhá mu vidět slepé skvrny a udržet si odstup.
Co konkrétně supervize přináší?
Supervize není jen tak nějaké tlachání o práci. Má jasné cíle. Pomáhá terapeutovi:
- Zlepšit kvalitu poskytované péče: Díky objektivnímu pohledu supervizora může terapeut lépe porozumět klientovi a efektivněji mu pomáhat.
- Předcházet syndromu vyhoření: Sdílení zátěže a emocí snižuje riziko emocionálního vyčerpání.
- Udržet si etické hranice: Supervizor hlídá, aby terapeut nepřekračoval profesionální hranice a nejednal v rozporu s etickým kodexem.
- Rozvíjet své dovednosti: Supervize je forma neustálého vzdělávání a seberozvoje.
Intervize: Když táhnou za jeden provaz
Intervize je trochu jiná káva než supervize. Zde se setkává skupina terapeutů na stejné úrovni a navzájem si sdílí své zkušenosti, problémy a emoce. Je to taková „svépomocná“ skupina, kde se vzájemně podporují, radí si a učí se jeden od druhého. Intervize buduje pocit sounáležitosti a snižuje pocit izolace, který se v náročné profesi terapeuta může snadno objevit. Někdy je to zkrátka fajn vědět, že v tom nejste sami.
Proč je intervize důležitá?
Intervize nabízí:
- Vzájemnou podporu a sdílení: Terapeuté si navzájem rozumí, protože se potýkají s podobnými problémy.
- Různé úhly pohledu: Každý terapeut má jiný styl práce a zkušenosti, což obohacuje diskuzi.
- Prevenci vyhoření: Sdílení zátěže a emocí snižuje pocit osamění a vyčerpání.
- Možnost sebereflexe: Díky zpětné vazbě od kolegů se terapeut může lépe podívat na svou práci.
Zkrátka a dobře, supervize a intervize jsou pro terapeuty klíčové nástroje, jak se udržet v psychické pohodě, zlepšovat kvalitu své práce a efektivně pomáhat druhým. Jsou to takové „záchranné brzdy“, které jim umožňují zvládat náročné emoce a stres, které tato profese přináší. A to je pro dobrou terapii zásadní.