Víte, občas se tak zamyslím nad tím, jak to ty naše děti vlastně mají. Jak vnímají ten svět kolem sebe? Co jim běží hlavou, když se na něco upřeně dívají, nebo když se s něčím poprvé setkají? Je to fascinující, nemyslíte?
Jean Piaget: Jak děti poznávají svět – stádia kognitivního vývoje
Ten pán, Jean Piaget, na to měl docela zajímavý pohled. Vlastně na tom postavil celou svou kariéru. A víte co? Dost mi to dává smysl. Rozdělil vývoj myšlení dětí do několika stádií. No, pojďme se na to mrknout trochu blíž, ať víme, o čem je řeč.
Senzomotorické stadium (0-2 roky): Všechno rukama, nohama i pusou
Představte si, že jste miminko. Svět je pro vás jedna velká hrací plocha, kde všechno musíte osahat, ochutnat, prostě prozkoumat všemi smysly. A hlavně – zjistit, co dokážete svýma rukama a nohama. Tohle je to pravé „aha“ období, kdy dítě zjistí, že věci existují, i když je nevidí. Tomu se říká trvalost objektu. No, zní to chytře, ale ve skutečnosti jde jen o to, že dítě ví, že když mu schováte hračku pod deku, tak tam pořád je, a ne že zmizela z povrchu zemského.
Předoperační stadium (2-7 let): Fantazie jede na plné obrátky
Tady už se rozjíždí fantazie! Děti si hrají na doktory, na kuchaře, na cokoliv je napadne. Ale pozor, v téhle době ještě moc nepřemýšlí logicky. Mají tendenci vidět svět jen ze svého pohledu (egocentrismus). A taky věří, že hračky a neživé věci mají city a myšlenky (animismus). Jo, a taky jsou mistři v „jako“. „Jakože“ tenhle klacek je meč a „jakože“ já jsem rytíř.
Stadium konkrétních operací (7-12 let): Logika se hlásí o slovo
Hurá, logika! V téhle době už děti začínají chápat, že věci se nemění, i když se změní jejich tvar nebo uspořádání (konzervace). Taky už dokážou řadit věci podle velikosti nebo barvy (klasifikace). A začínají chápat, že když se něco stane, tak to má i nějakou příčinu. Už to není jen „něco se stalo, protože to tak chtěla víla“.
Stadium formálních operací (12+ let): Abstraktní myšlení v plné parádě
Tady už se dostáváme do světa dospělých (teda, aspoň co se myšlení týče). Děti v tomhle věku už dokážou přemýšlet abstraktně, uvažovat o hypotézách a řešit problémy, které nemají jednoznačné řešení. Dokážou si představit, co by se stalo, kdyby… a to už je docela velká věc!
No, a teď už víme o Piagetu a jeho stádiích kognitivního vývoje o něco víc. Co vy na to? Není to skvělé, sledovat, jak se ty naše děti vyvíjejí a jak postupně poznávají ten náš bláznivý svět?