Jsme zlí, nebo dobří? Tahle otázka vrtá lidstvu hlavou odjakživa. Jsme rození altruisté, které pokazí až špatné vlivy, nebo sobci, které musí zkrotit společnost? Psychologie se na to snaží podívat zblízka. A co myslíte vy?
Jsme ochotní ubližovat na příkaz… ale radši ublížíme sami sobě
Představte si situaci: Jste „učitel“ a zkoušíte „žáka“ z paměti. Za každou chybu mu dáváte elektrický šok, a to až do smrtelné dávky. Kolik bolesti byste mu způsobili? Stanley Milgram z Yale University to zkoumal a zjistil, že celých 65 % účastníků by došlo až k smrtelnému napětí, pokud by jim to někdo nařídil! Šokující, že? Tohle je bráno jako důkaz, že jsme fakt schopní ubližovat. No jo, ale…
Pak ale přišla jiná studie, kde za ty šoky lidi dostávali prachy. A hádejte co? Radši se kopli sami, než aby kopali někoho cizího! Takže přece jen nám to cizí utrpení není tak úplně jedno.
Děti se radují z cizího neštěstí… ale zároveň s druhými soucítí
Chceš vidět, jací jsme doopravdy? Podívej se na děti! Tedy… asi si to rozmyslíš. Studie ukázaly, že už čtyřleté děti mají radost, když se někomu něco špatného stane. Třeba když někdo spadne ze stromu do bláta. A víte co? Ještě radši se na to podívají, když si myslí, že si to ten dotyčný zaslouží! Takže i malý děti jsou schopný bejt docela krutý.
Ale zase na druhou stranu, zkoumali to i jinak. Třeba jestli daj radši prachy na to, aby se mohli koukat, jak někdo mlátí loutky. A víte co? I tak to dělaj. No, možná nejsme tak úžasný, jak si o sobě myslíme.
Viníme lidi z toho, že si za svoje problémy můžou sami… ale i tak jim pomáháme
Věříte, že si každej zaslouží, co má? Že „jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“? Psychologie ukazuje, že máme tendenci věřit v „Spravedlivý svět“, kde se nakonec každej dočká odměny nebo trestu. No jo, ale to znamená, že si taky myslíme, že lidi, co se jim děje něco špatnýho, si to asi nějak zavinili. Chudý, oběti znásilnění, lidi s AIDS – hned si vymýšlíme, co špatnýho udělali, aby si to „zasloužili“. To je mazec, co?
Ale zase na druhou stranu… I když si to možná myslíme, stejně jsme ochotní pomáhat. V experimentu lidi dostali prachy a mohli si je nechat pro sebe, nebo je dát do společnýho fondu, kterej se pak rozdělil mezi všechny. A hádejte co? I když by se vyplatilo bejt sobec a nechat si všechno pro sebe, většina lidí dala většinu peněz do toho společnýho fondu! Takže nakonec nejsme zas takový potvory.
Takže, co si z toho vzít? Jsme zlí i dobří. Žádný jednoduchý odpovědi psychologie nemá. A co si myslíte vy? Napište nám do komentářů! A sdílejte tenhle článek, jestli si myslíte, že by to někomu mohlo pomoct.
Použité zdroje: