Kde se berou narcisté? To je otázka, která vrtá hlavou mnoha z nás. Vidíme je kolem sebe, možná je máme i v rodině. Jsou okouzlující, ale zároveň nás dokážou neskutečně zranit. Ale co se skrývá za touhle maskou sebevědomí? Co vede k tomu, že se z někoho stane narcista?
Hluboký ponor do dětství a formování osobnosti
Podle odborníků z Mayo Clinic je narcistická porucha osobnosti stav, kdy má člověk přehnaný pocit vlastní důležitosti, hlubokou potřebu obdivu a pozornosti a zároveň mu chybí empatie k ostatním. Za touhle fasádou se ale skrývá křehké sebevědomí, které se zhroutí pod tíhou sebemenší kritiky. A právě tady začíná naše cesta k pochopení původu narcismu.
Narcismus a narcistické rysy osobnosti mají kořeny hluboko v dětství. Všechno se formuje během prvních let života, v interakci s našimi nejbližšími. Naše osobnost se začíná vyvíjet od narození a pokračuje až do rané dospělosti.
Trauma a narušené vazby
Někteří odborníci se domnívají, že narcismus může být projevem nezpracovaných traumat z dětství, nebo důsledkem narušených vazeb. Co si pod tím představit? Představte si dítě, které nezažívá pocit bezpečí a jistoty ve vztazích s rodiči. Dítě, kterému chybí pevná, stabilní vazba, která mu umožňuje rozvíjet se a učit se regulovat své emoce.
Anxiózní a vyhýbavý styl: To jsou dva typy vazeb, které se často pojí s narcismem. Lidé s těmito styly se v blízkých vztazích necítí bezpečně. Mají problém s hlubokou intimitou a trvalou blízkostí.
Samozřejmě, ne každý, kdo zažil v dětství trauma nebo měl narušené vazby, se stane narcistou. Ale tyto zkušenosti mohou hrát významnou roli ve formování osobnosti.
Vliv temperamentu
Ale počkat, co temperament? To je přece taky důležité! Temperament je biologická složka naší osobnosti. Je to to, co si neseme s sebou od narození. Některé děti jsou klidnější a snadněji se utiší, jiné jsou citlivější a hůře se adaptují. A právě temperament může hrát roli v tom, jak na nás působí vnější vlivy.
Dítě s náročným temperamentem: Může mít těžší život. Rodiče jsou frustrovaní, učitelé nemají trpělivost. Takové dítě zažívá víc negativních zkušeností a může se cítit nepochopené.
A pak tu máme kombinaci náročného temperamentu a necitlivého okolí. To je cesta, která může vést k rozvoji narcistických rysů.
Cesty, kterými se narcismus ubírá
Ale to není všechno. Existují i další cesty, které vedou k rozvoji narcismu.
Nadměrné hýčkání a zároveň citová deprivace: Dítěti se dostává všechno materiální, ale chybí mu citová podpora. Nikdo se nezajímá o jeho pocity, nikdo ho neučí, jak s nimi zacházet. A tak se nenaučí regulovat své emoce.
Narcistický rodič: V některých případech může být narcismus naučeným vzorcem chování. Dítě se učí od svého rodiče, jak se chovat, jak reagovat na situace. A pokud má rodič narcistické rysy, dítě si je může osvojit.
Zkrátka a dobře, cesta k narcismu není nikdy jednoznačná. Hraje roli temperament, zkušenosti z dětství, výchova, vztahy s rodiči. Je to složitá kombinace faktorů, která se podílí na formování osobnosti. A pochopení těchto souvislostí nám může pomoci lépe porozumět lidem kolem nás – i těm, kteří nám občas ztrpčují život.