Nedávno mi padl do oka článek s docela překvapivým titulkem: „Teď, když je to legální, si teenageři v Coloradu myslí, že tráva už není tak cool.“ Jako bývalá obyvatelka Colorada jsem si to prostě nemohla nechat ujít.
Když se legalizace stane zabijákem „cool“ faktoru
Colorado legalizovalo rekreační užívání marihuany v roce 2012. A teď tohle – od té doby užívání trávy mezi teenagery paradoxně kleslo. To docela podrývá argumenty odpůrců legalizace, protože některé studie naznačovaly, že legalizace naopak povede k nárůstu užívání mezi mladistvými. Proto se taky mnoho států stále k legalizaci neodhodlalo.
Nejenže teenageři drogu neužívají tak často, ale dokonce tvrdí, že je méně riziková. V roce 2011 si 58 % teenagerů myslelo, že tráva je riziková droga, zatímco v roce 2014 to tvrdilo jen 54 %. Podle podnikatele s konopím, Kayvana Khalatbariho, ji děti už nepovažují za „cool“, ale spíš za drogu pro starý.
Proč se snažíme zapadnout?
Všechno to souvisí s psychologickou teorií, jak se teenageři podřizují tlaku vrstevníků a dělají věci jen proto, že jsou považované za „cool“ a „rebelantské“. Co je zakázané, to víc chutná, ne? I když chápu, jak silný je tlak okolí, při čtení toho článku mě to trochu zarazilo.
Pojďme se podívat na to, jak silně nás konformita ovlivňuje a proč se vlastně snažíme zapadnout.
Konformita: Když se necháme strhnout davem
Sociální psycholog Solomon Asch provedl jeden z nejslavnějších experimentů na konformitu už v roce 1951.
Účastníkům ukázal jednu linii a tři další linie různé délky a měl si vybrat, která linie je stejně dlouhá jako ta první. Když to dělali jednotlivě, všichni bez problémů vybrali správnou linii. Jenže, když byli zařazeni do skupiny, kde ostatní účastníci (herci) vybírali mnohem delší linii, 75 % účastníků se s nimi shodlo. To znamená, že 75 % se podřídilo, i když dobře věděli, jaká je správná odpověď.
Podobně, Jenness byl první psycholog, který studoval konformitu už v roce 1932. Použil skleněnou láhev plnou fazolí a požádal účastníky, aby odhadli, kolik fazolí v ní je. Poté dal všechny účastníky dohromady a požádal skupinu, aby vymyslela jedno číslo. Poté s nimi udělal rozhovory jednotlivě a zeptal se jich, jestli chtějí změnit svou odpověď, aby se shodovala s číslem skupiny, nebo si ponechat svou původní odpověď. Téměř všichni účastníci změnili své individuální odhady tak, aby se blížily odhadu skupiny.
Důvody, proč se podřizujeme
Deautsch a Gerard v roce 1955 identifikovali dva hlavní důvody, proč se lidé podřizují: informační vliv a normativní vliv.
Informační vliv nastává, když lidé mění své chování, aby byli správní. Děje se to v situacích, kdy si lidé nejsou jistí svou odpovědí a hledají pomoc u jiných, kteří jsou lépe informovaní a znalí. Tyto lidi používáme jako vodítko pro naše vlastní chování. Například student, který toho ví méně v hodině algebry, se může podívat na chytrého studenta a použít jeho odpověď.
Normativní vliv pramení z touhy vyhnout se trestům nebo získat odměny. Například někteří z účastníků holocaustu se podřídili kvůli tomu, že se chtěli vyhnout trestu od vyšší autority, i když s masovými vraždami silně nesouhlasili. Stejně tak teenager z Colorada může začít užívat trávu, aby získal odměnu v podobě toho, že ho budou mít vrstevníci rádi.
Buď sám sebou, i když to není „cool“
Vracím se k důvodu, proč mě ty výsledky trochu zarazily. Vždycky jsem byla proti tomu, dělat něco jen proto, že je to „cool“. Byla bych pokrytec, kdybych tvrdila, že jsem nikdy nepodlehla tlaku vrstevníků – párkrát v životě moje nejistota přemohla můj rozum a na krátkou dobu jsem zahodila morálku, abych zapadla. Ale to klíčové slovo je *párkrát*. Je mi smutno, když slyším o teenagerech, kteří se do něčeho pouštějí jen proto, že byli donuceni, nebo neměli dost sebedůvěry, aby pochopili, že jejich morálka je důležitější než „vypadat cool“.
Takže… předtím teenageři užívali trávu proto, že byla nelegální a tím pádem „badass“? A teď ji užívají méně, protože je legální a je to „droga pro starý“?
Jestli chceš kouřit trávu, tak ji kouř. Jestli nechceš kouřit trávu, tak ji nekuř. Dělej, co chceš, protože TO CHCEŠ dělat pro radost, ne proto, abys vypadal/a cool.
Chápu, jak silný je vliv konformity a jak může ovládnout mysl nejistého teenagera. Prosím, nikdy se nesnižte k tomu, abyste dělali něco jen proto, že je to považováno za „cool“. Nic není dost cool na to, abyste kvůli tomu ztratili svou morálku.
Zdroje nebyly uvedeny v původním textu.