Stalo se vám někdy, že jste dostali kompliment, který tak trochu pálil? Třeba: „Ty vypadáš dobře, když se konečně snažíš!“ Nebo vám někdo oznámil špatnou zprávu s až nepřirozeným úsměvem, aby to zjemnil?
Stejně jako lidé občas říkají a dělají věci, které se na první pohled zdají OK, ale při bližším prozkoumání už tak růžové nejsou, i my sami můžeme mít „dobré“ vlastnosti, které v sobě skrývají menší (nebo i větší) stíny. Zajímá vás, které to můžou být?
Pojďme se podívat na 5 častých příkladů „dobrých“ vlastností, které můžou být jen maskou pro ty méně lichotivé:
Když „dobrá“ vlastnost škodí: Odhalte skryté stíny své osobnosti
Upřímnost jako omluva pro nedostatek taktu
Říkají vám lidé často, že jste brutálně upřímní? A odpovídáte jim, že jen „říkáte věci tak, jak jsou“ nebo že „máte odvahu říct to, co ostatní ne“? Psycholog Dr. Jason Whiting varuje: nemusíte lidem říkat všechno, co si myslíte, zvlášť když jde o negativní emoce. Brutální upřímnost totiž ve vztazích napáchá víc škody než užitku. Dejte si pozor, abyste ji nepoužívali jako omluvu pro hrubost a necitlivost – ať se z toho nestane „co na srdci, to na jazyku a rovnou do hlavy palicí.“
Kontrola maskovaná jako organizovanost
Klinická psycholožka Dr. Ellen Hendriksen říká: „Známí perfekcionisté často projevují tuto vlastnost navenek posedlostí detaily nebo neústupností… a mohou mít problém se uvolnit a soustředit.“ Není nic špatného na tom, chtít být organizovaný, mít plán a dbát na detaily, ale měli bychom si dávat pozor, aby nás to nezměnilo v příliš rigidní, napjaté a kontrolující jedince. Ono se totiž říká „všeho s mírou“ a „lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše.“
Marnivost schovaná za sebevědomí
Někteří lidé můžou být marniví, aniž by si to uvědomovali, protože (vědomě či nevědomě) maskují svou marnivost jako sebevědomí. „Žijeme v době marnivosti, velkou roli v tom hrají sociální sítě… nahrávání hezkých selfíček a prezentace svého života online je dnes normální,“ vysvětluje sociální vědkyně a autorka knih o duševní pohodě Anna LeMind. „Sociální sítě ale nevytvořily veškerou tu přetvářku a marnivost, jen tyhle negativní charakterové rysy vynesly na povrch.“ Zkrátka a dobře, někdy platí, že „všeho moc škodí.“
Potlačování emocí jako projev síly
Zatímco někteří tvrdí, že pláč nebo hněv jsou známkou slabosti, potlačování skutečných pocitů také není žádná emoční síla. Odborníci z Kentucky Counseling Center píší: „Potlačování emocí znamená skrývání nejniternějších pocitů. Můžete se bát, že budete vypadat slabě, nebo si prostě raději necháváte své emoce pro sebe, což je běžné. Ale je to jako zametat špínu pod koberec nebo držet pokličku na vroucím hrnci.“ Mějte na paměti, že „co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš“ a s emocemi je to stejné.
Hodnocení druhých jako projev silných hodnot
Terapeutka Dr. Dana Harron v článku pro Psychology Today vysvětluje, že soudíme ostatní, abychom se cítili nadřazeně. A jedním ze způsobů, jak to děláme, je, že se snažíme vnutit své hodnoty ostatním. Není nic špatného na tom mít silné přesvědčení, morálku a zásady, ale je důležité být otevřený a dát lidem šanci, zvlášť když nám do toho vlastně nic není. Protože, jak se říká, „soudit druhé je jako házet kameny do vlastního okna.“
Poznáváte se v něčem z toho? Které vaše „dobré“ vlastnosti by mohly být zamaskované ty méně lichotivé? Jak se říká „chyba je lidská“ a „nikdo učený z nebe nespadl“ – nejdůležitější je uvědomit si, kde se můžeme zlepšit a pracovat na tom. Souhlasíte?
Zdroje:
Dr. Jason Whiting, psychologist
Dr. Ellen Hendriksen, Clinical psychologist
Anna LeMind, social scientist and mental wellness author
Kentucky Counseling Center
Dr. Dana Harron, therapist