Slyšeli jste už o OCD, obsedantně-kompulzivní poruše? A co OCPD, obsedantně-kompulzivní porucha osobnosti? Možná si říkáte, co to vlastně znamená a jak to ovlivňuje životy těch, kteří s tím žijí – a především, jak to ovlivňuje vztahy.
Když je perfekcionismus na škodu: OCPD a láska – dá se s tím žít?
OCPD je osobnostní porucha, takže zasahuje celou osobnost, na rozdíl od OCD, která je úzkostnou poruchou se specifickými obsesemi. Představte si, že máte partnera, pro kterého je dokonalost mantra. Může to být požehnání i prokletí zároveň. Na jedné straně spolehlivost, pracovitost a svědomitost. Na druhé straně rigidita, kontrola a kritika. Zní to jako tanec na tenkém ledě, že?
OCPD není OCD. Nebo ano?
Někteří lidé bohužel trpí obojím, což, jak si asi dokážete představit, symptomy jen znásobí. Paradoxem je, že lidé s OCPD si často neuvědomují, jak moc jejich chování narušuje život jim i ostatním. Ztratí se v detailech a zapomenou na původní cíl. Je to tak trochu jako s tou cestou – tak moc se soustředíte na mapu, že přestanete vnímat krásu krajiny.
Různé tváře perfekcionismu
Ne každý s OCPD je stejný. Někteří jsou dominantnější, jiní workoholici, další se až moc snaží zavděčit a někteří zase prokrastinují. Ale jedno mají společné: touhu po dokonalosti, která se často stává jejich největším nepřítelem – a nepřítelem jejich vztahů.
Důležité upozornění: Tento článek má informativní charakter a neslouží k autodiagnostice. Pokud máte pochybnosti, neváhejte vyhledat odbornou pomoc.
Jak OCPD ovlivňuje vztahy?
Někdy je zlepšení vztahu s partnerem s OCPD nemožné, protože jsou přesvědčeni, že jejich způsob života je nejlepší a nejsou ochotni se měnit. Ale jiní jsou ochotní se změnit a využít svou obsedantně-kompulzivní odhodlanost ke zlepšení své role partnera. Nejde to vždycky jako po másle, ale i malá snaha se počítá.
Klíčové je pochopení. Chování lidí s OCPD pramení z kombinace pomýlených dobrých úmyslů a úzkosti z toho, že nejsou dost dobří. Pod povrchem zdánlivé sebedůvěry se často skrývá hluboká nejistota. Proto ta neustálá potřeba být perfektní.
Když se úzkost stane kontrolou
Dělá vám partner neustále poznámky o tom, jak vařit, oblékat se, co jíst, co říkat a jak se milovat? Snaží se kontrolovat všechno, co se ve vztahu děje, a to z čistého strachu, že se něco pokazí. A i když je jeho záměrem pomoct, vy se cítíte spíš jako loutka na provázku. Známé?
Workoholismus jako únik
Tráví partner neúměrně mnoho času v práci a zanedbává vás? Můžete si myslet, že mu na vás nezáleží, nebo že s vámi nechce být. Ale důvodů může být spousta, včetně závislosti na práci. Nebo se partner bojí selhání nejen v práci, ale hlavně ve vztahu. V práci má věci pod kontrolou, ve vztahu už to tak snadné není. A tak raději volí to, v čem si je jistější.
Kontrola zabíjí intimitu
Brání se partner projevovat zranitelnost? Pak se možná oba přestanete ve vztahu otevírat a sdílet své pocity. A z takového vztahu se vytrácí život. Neustálá kritika a požadavky vás mohou vést k tomu, že se bojíte vyjádřit své skutečné pocity a potřeby. A to není dobré.
Nezdravé rozdělení rolí
Stává se partner s časem víc a víc strojovým? Počítá každou korunu, minutu a porušení pravidel? Pak se možná oba ocitáte v nezdravém rozdělení rolí. On se stará o organizaci, úklid, plánování a finance, vy o emoce a city. On má pocit obrovské zodpovědnosti a strachu z chyb, vy se cítíte neschopná a méněcenná. A tak se vyhýbáte rizikům, která jsou pro plnohodnotný život nezbytná.
Není všem dnům konec
Ale nezoufejte! I ve vztahu s partnerem s OCPD se dá žít šťastně. Klíčem je perspektiva, komunikace a péče o sebe. Tyhle tři věci dohromady můžou posunout rovnováhu směrem ke zdravějšímu a naplňujícímu vztahu. Zkuste to a uvidíte, co se stane.