Hm, narcističtí rodiče… Někdy se to těžko pozná, víte? Všichni máme občas tendence se trochu předvádět nebo chceme pro děti to nejlepší. Ale když se z toho stane vzorec, no, to už je jiná káva. A může to v člověku zanechat rány, o kterých ani neví, že je má.
Když máma a táta milují jen svůj odraz: 10 varovných signálů, že jste vyrostli s narcistickými rodiči
Jak poznáte, že to, co jste doma zažívali, nebylo jen „normální“ rodičovství? Tady je pár vodítek. Berte to s rezervou, jo? Nejsem psycholog, jen píšu, co jsem načetla a co mi dává smysl.
1. Žijí skrze vás své nesplněné sny
Pamatujete si, jak vám rodiče říkali: „Až budeš právník, budeš si dělat, co chceš“? Zní to dobře, že? Ale co když jste nikdy nechtěli být právník? Co když chtěli oni, aby se mohli chlubit, že mají syna/dceru právníka? Prostě chtějí, abyste dělali to, co oni chtějí, aby to vypadalo dobře, ne abyste vy byli šťastní. Vidí vás jako trofej, ne jako člověka s vlastní hlavou. A to bolí, sakra bolí.
2. Láska na objednávku, co se jí říká „podmínečná“
Jen když jste nejlepší, nejchytřejší, nejúspěšnější? Pak vás zahrnou chválou. Ale jakmile se vám něco nepovede, rázem jste zklamání? Klasika. Narcistický rodič miluje úspěchy svého dítěte, protože to vypadá dobře na něj samotného. Ne proto, že by se radoval z vašeho štěstí. To je tak falešný, až to bolí.
3. „My jsme něco víc“
Pamatuješ, jak ti máma říkala, ať se nebavíš s dětmi z chudší rodiny? Že „nejsou pro tebe dost dobří“? Narcistický rodič se cítí nadřazený. Potřebuje se obklopovat „lepšími“ lidmi, ať už jsou to bohatí, slavní nebo prostě „důležití“. A tohle přenáší na své děti. Musíš být nejlepší, jinak jsi nic.
4. Empatie? Co to je?
Svěřili jste se rodičům s něčím, co vás trápí, a oni to odbyli nebo začali mluvit o sobě? Narcisté vidí svět jen ze svého úhlu pohledu. Nemají kapacitu na to, aby se vcítili do druhých. Jste pro ně jen kulisa v jejich vlastním dramatu.
5. Neustálé srovnávání, zkrátka „dáš si srovnávačku“?
„Podívej se na sestřenici, už je zasnoubená! Co ty s tím svým životem děláš?“ Znáte to? Cílem je vás ponížit, abyste se cítili méněcenní a toužili po jejich uznání. Je to hra, ve které nemůžete vyhrát. Nebo možná můžete, ale to už nechám na vás.
6. Chůze po tenkém ledě, jinak tě smete zlost
Máte pocit, že musíte našlapovat po špičkách, abyste rodiče nerozzlobili? Žijete v neustálém strachu, co zase provedete špatně? To je jasný signál. Narcista se nikdy nemýlí, vždycky je to vaše chyba.
7. Vina, povinnost a strach (FOG – z anglického Fear, Obligation, Guilt)
Tlak na vnoučata, výčitky za to, co pro vás udělali, vyhrožování… Znáte to? Chtějí vás ovládat skrze pocity viny a strachu. Abyste dělali to, co chtějí oni, ne to, co chcete vy. Je to manipulace jak vyšitá. A sakra dobře se v ní vyznají.
8. Hranice? Jaký hranice?
Matka v negližé před vaším přítelem? Rodiče, kteří vám zasahují do života víc, než je zdrávo? Narcistický rodič nevidí, že jste samostatná bytost. Jste jen jeho prodloužená ruka. Nemáte právo na soukromí, na vlastní názor. Musíte být takoví, jací oni chtějí.
9. Nikdy nesmíte zazářit, jen oni
Dostali jste cenu a rodič hned zdůrazní, že je to jeho zásluha? Ukradnou vám všechnu slávu. Narcista musí být vždycky v centru pozornosti. I když jste to vy, kdo si to zaslouží.
10. Závislost na rodičích, jinak řečeno „jsem co-dependent“
Cítíte se zodpovědní za pocity a problémy svých rodičů? Jste ochotní obětovat své vlastní potřeby, abyste je „zachránili“? To je co-dependence. Vzniká tam, kde rodiče nedovolí dětem být samostatné a nezávislé. Stále potřebují jejich validaci a kontrolu.
Jestli vám něco z toho zní povědomě, možná je čas se zamyslet nad tím, co se u vás doma dělo. Není to vaše vina. A zasloužíte si být šťastní. Nebojte se vyhledat pomoc. Terapeut vám může pomoct zpracovat to, co jste zažili, a nastavit si zdravé hranice. A hlavně, pamatujte si: nejste sami.