Adrian, sedmnáctiletý kluk, začal mamku Margaret pěkně trápit. Pořád dokola tvrdil, že slyší Boží hlasy. Zamykal se v pokoji, stranil se rodiny i kamarádů. Do školy se mu nechtělo, prostě řekl, že nemá náladu. Moc nemluvil, jen odpovídal na maminčiny otázky. Ale jakmile se ho Margaret na něco vyptávala, hned se zatvářil ledově a odměřeně. Zuřil, když ho nutila jít s nimi na večeři nebo se zapojit do nějaké akce. A to byli s manželem tak věřící, aktivně se zapojovali do dění v církvi. Proto Margaret tak znervózňovalo, když Adrian prohlašoval věci jako: „Bůh ke mně mluví“, „Slyším jeho hlasy v hlavě“ nebo „Já jsem Mojžíš ze Starého zákona.“ Co se to s ním sakra děje?
Když se zdá, že je všechno v pořádku…
Asi rok chodil Adrian do mládežnické skupiny v kostele a Margaret byla ráda, že se někam zapojil. Jenže některé věci, co u něj vypozorovala, jí vůbec neseděly. Najednou se střídal s tím, že se uzavíral do sebe a zároveň před kamarády a v kostele mluvil o sobě v superlativech. Margaret měla pocit, že to není u kluka v jeho věku normální. Navíc si všimla, že se mu zhoršila hygiena, přestal se o sebe starat a oblékat. Když ho poprosila o něco jednoduchého, hned zapomněl nebo se nesoustředil. Vypadal tak nějak odtažitě a nezúčastněně. Margaret začala mít strach a pořád se trápila, co se s Adrianem děje. Říkala si, že potřebuje víc modliteb a že je to možná jen puberta. Ale co když ne?
Když mládí šeptá zmateně: Skrytá tvář schizofrenie?
To, co Margaret možná přehlíží, můžou být rané příznaky schizofrenie. Lidé s ranými příznaky schizofrenie mohou mít subjektivní zkušenosti s myšlenkami, jazykem, vnímáním. Mohou mít poruchy myšlení, emocí a energie a potíže v sociálním fungování. V rané fázi se psychotická epizoda nemusí projevit naplno. Může se objevit jen jako abnormální chování nebo mírné příznaky, jako u psychotických pacientů. Hraniční psychóza (předpsychotické stádium) se liší v intenzitě, frekvenci a trvání, může se objevit na den nebo občas jednou nebo dvakrát za měsíc a trvat několik minut nebo méně než den, než splní diagnostická kritéria.
Prodrom – nenápadný předvoj nemoci
Rané příznaky schizofrenie se nazývají „prodrom“, což označuje soubor prekurzorových symptomů, které mají tendenci se rozvinout v poruchu. Stejně jako Adrian, i prodromální jedinci jsou převážně adolescenti a mladí dospělí, kteří zažívají mírné až střední poruchy s vnímáním, poznáváním, iniciativou, tolerancí vůči stresu, úrovní energie a vůle. Například Adrian věřil, že slyší Boží hlasy (sluchové halucinace). Věřil, že je Mojžíš (bludná personalizovaná interpretace). Projevoval smíšené chování stažení a vysílání, což jsou pozitivní a negativní příznaky, které označují charakteristické příznaky schizofrenie. Většina jedinců s ranými příznaky nemusí ani rozvinout psychózu nebo jim může trvat více než rok, než symptom dosáhne přechodu. Faktory jako rodinná anamnéza, znemožňující symptomy a změny v kvalitě vnímání a poznávání mohou sloužit jako rané příznaky schizofrenie pro včasnou intervenci.