Život, ten se s námi občas nemaže. A někdy nám to nejvíc zavaří ti, od kterých bychom to čekali nejméně. Rodina. Zvlášť rodiče. Místo bezpečnýho přístavu se občas stane, že se cítíme jako v minovém poli. A i když se říká, že krev není voda, někdy je lepší se na chvíli od pláže vzdálit. Ale jak poznat, že už je to moc? Kdy už ty rodinný trable nejsou jen „občasný škrábanec“, ale vážná rána?
Když rodiče ubližují: 10 varovných signálů, které byste neměli ignorovat
Psychologové se shodují: silná opora je při boji s depresí klíčová. Proto tolik lidí s depresí chodí na terapie nejen sami, ale i s rodinou. Jenže… co když právě oni jsou ten problém? Co když vám rodiče nevědomky (nebo i vědomě) ubližují a brzdí vás?
1. Maří vaše sny
Rodiče si často myslí, že vědí, co je pro nás nejlepší. „Já ti jen radím, víš,“ říkají, a přitom nás tlačí úplně jinam. Jenže my potřebujeme svobodu jít si za tím svým. Když nám ji berou, cítíme se jako v kleci a pomalu v nás klíčí hořkost. A to si pište, že tohle se pak táhne dál.
2. Vytvářejí na vás obrovský tlak
Jsou jak papiňák, furt něco chtějí. A ty jejich nerealistický očekávání! Cítíte se pak jako ten jediný, kdo je může zachránit, „jediná radost v životě“. A tak obětujete svý štěstí, jen abyste jim udělali radost. Jenže… kde jste v tom všem vy?
3. Jsou emočně nedostupní
Ledový královny a králové. Prostě s nimi není řeč. Nejde se jim svěřit, otevřít se. A to pak člověku chybí celej život. Těžko se navazujou vztahy, chybí ta základní emočně citová výbava. A z toho je pak jen osamělost a… no jo, zas ta deprese.
4. Jejich přítomnost vás zavalí
Místo radosti hrůza. Už jen když zazvoní telefon a hlásí se máma nebo táta, cítíte se jako před popravou. Napětí, nervozita, soustředění v trapu. A pak? Totální emocionální vyčerpání. Tohle není normální, lidi.
5. Zhoršují vaši depresi
S nimi je hůř. Jednoduše řečeno, jsou toxický. Kritika, necitlivost, sebestřednost. Někdy je lepší si přiznat, že to prostě nedává smysl a na chvíli se vzdálit. Možná navždy, kdo ví.
6. Jejich dysfunkce se na vás přenesla
Co se v mládí naučíš… a platí to i pro ty špatný věci. Špatný vzorce chování, nezdravý reakce. Místo podpory jen odstup a řešení problémů pitomostma. Proto se pak člověk izoluje, neumí ovládat emoce. A tohle všechno, to jsou alarmující signály deprese.
7. Jejich duševní nemoc vás ovlivňuje
Mít rodiče s duševní nemocí je strašná zátěž. Musíte nést i jejich břímě. Narcismus, emoční týrání… a to se fakt nedá okecat. Navíc hrozí, že si člověk sám vybuduje úzkosti nebo depresi.
8. Bojují se závislostí
Alkohol nebo drogy. Peklo na zemi. Rodiče se sice můžou snažit, ale závislost je mrcha. Nespolehlivost, emoční nedostupnost, nedostatek bezpečí. A často i násilí. Důsledky? Posttraumatická stresová porucha, závislost… prostě kolotoč.
9. Začali být násilní
Domácí násilí, ať už fyzické, emoční nebo psychické, zanechává hluboké rány. Dlouhodobá traumatizace. Zastrašování, vyhrožování, manipulace. Tohle je hazard se zdravím.
10. Nepomáhají vám překonat depresi
I když aktivně nedělají nic, co by depresi způsobovalo, nepomáhají vám s ní bojovat. Ignorace, nezájem, bagatelizace. „Nemáš důvod být smutnej, my jsme ti dali všechno!“ A k psychologovi? Ani náhodou. Hlavně o tom nemluvit.
Přijmout fakt, že vám rodiče ubližují, je sakra těžký. Zvlášť když by měli být tou největší oporou. Ale nejdůležitější jste vy. A vaše zdraví. Proto se neostýchejte vyhledat odbornou pomoc. Protože i když to s rodiči nevychází, existují lidi, kterým na vás záleží. A s jejich pomocí to zvládnete.
Zdroje: