Někdy se stane, že se ráno probudíte a všechno se zdá být… šedivé. Tak nějak bez chuti. Možná to znáte. Možná se to teď děje právě vám.
Když se zdá, že život nemá smysl: Jak zvládnout myšlenky na nejhorší
A víte co? Je to v pořádku, že se necítíte v pořádku. Nikdo z nás není robot, který jede na plný plyn 24/7. Život má svoje vzestupy a pády. A někdy ty pády bolí víc než jindy. A někdy, sakra, bolí tak moc, že si říkáte, jestli to vůbec má cenu.
Když se to stane…
Možná si vzpomínáte, jak jsem se před pár lety plácala v depresi. Zkoušky, stres, panické ataky na denním pořádku… Všechno mě to semlelo. Nejdřív jsem si říkala, že to je jen období, že to přejde. Ale nepřecházelo. Naopak, bylo to horší a horší. Nakonec jsem se zavírala do skříně a jen zírala do zdi, s pocitem, že chci, aby ta prázdnota zmizela. A pak přišly ty myšlenky… ty nejhorší.
Nejsem na to hrdá, ale stalo se. Pokusila jsem se o to. Naštěstí to nedopadlo. Ale to, co se stalo potom, bylo důležité. Byl to ten budíček, který jsem potřebovala.
Co mi pomohlo?
Terapie. Terapie mi ukázala, jak s těmi myšlenkami pracovat, jak je ovládat, jak se nenechat strhnout. A víte co je nejdůležitější? Mluvit o tom. Klidně se svěřte kamarádce, rodině, někomu, komu věříte. Nebo zavolejte na linku důvěry. Tam vás nikdo nebude soudit, jen poslouchat.
Důležitý je taky takový bezpečnostní plán. Sepište si, co uděláte, když se ty myšlenky vrátí. Koho zavoláte, kam půjdete, co si pustíte, co vás uklidní. Mějte to po ruce, abyste v tu chvíli nemuseli přemýšlet. A držte se rutiny. I když se vám nechce, vstávejte, jezte, dělejte věci, které jste dělali dřív. To vám dá pocit kontroly.
A víte, co mi ještě hodně pomohlo? Běhání. Endorfiny jsou fakt zázrak. A taky mi pomáhalo dělat věci, které mám ráda. I když jsem si říkala, že mě nic nebaví, snažila jsem se. Koukala jsem na filmy, četla knížky, vařila jsem si dobré jídlo. Dělala jsem prostě věci, které mi dřív dělaly radost.
Čemu se vyhnout?
Když se necítíte dobře, vyhněte se věcem, které vám to ještě zhorší. Samota je fajn, ale dlouhodobě může tyhle myšlenky podporovat. Takže se obklopte lidmi, se kterými se cítíte dobře. Vyhněte se smutné hudbě a fotkám z minulosti. A hlavně, žádný alkohol a drogy. To vám fakt nepomůže, spíš naopak.
I když se cítíte líp, nezapomeňte na péči o sebe. Tohle je fakt těžká věc a je v pořádku, že potřebujete pomoc. Najděte si terapeuta, chodťe do podpůrné skupiny. Mluvte o tom. A pamatujte si, že nejste sami. A není žádná hanba si říct o pomoc.
Protože život, i když to tak teď nevypadá, má cenu. A stojí za to bojovat.