Pátý díl naší série o cestách k duševnímu zdraví je tu. Tentokrát se nám svěřila Lauren. Sociální úzkost je téma, o kterém se moc nemluví, a přitom s ní bojuje tolik lidí. Mnozí si ji pletou s obyčejnou stydlivostí nebo introverzí. Pojďme se podívat na Laurenin příběh.
Když úzkost dusí: Lauren se svěřuje s cestou zpět k sobě
Lauren pochází z Utahu a miluje australskou pop punkovou kapelu 5 Seconds of Summer. Ve volném čase píše romantické příběhy a sní o tom, že jednou bude sestřičkou a bude pomáhat druhým. Trpí depresemi a sociální úzkostí, které mají kořeny v rodinných problémech a šikaně z dětství. Poslední dva roky dochází k psychoterapeutovi a říká, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí v jejím životě.
Jak se úzkost projevovala?
Laurenina úzkost jí zásadně zasahovala do života. Deprese ji připravovaly o energii, trávila hodně času spánkem a neměla chuť nikam chodit. Úzkost se projevovala neustálou hyperventilací a negativním zaměřením na sebe samu. Měla pocit, že na ní všichni vidí jen chyby, což je typický projev sociální úzkosti.
Měla pocit, že když jde po chodbě, všichni na ni zírají a myslí si o ní jen to nejhorší. „Pořád jsem si myslela, že jsem ubohá a že za nic nestojím,“ říká Lauren. Několikrát uvažovala o sebevraždě a útěku z domova. V minulosti si ubližovala, ale je vděčná za to, že jizvy zmizely.
Dopad na vztahy
Laurenina úzkost ovlivňovala i její vztahy s rodinou a přáteli. Stala se závislou na jejich názorech a pomoci. Cítila se provinile, protože si myslela, že je pro ně jenom zátěží. „Cítila jsem se na sebe hrozně naštvaná, protože jsem nechtěla nikomu překážet. Cítila jsem se taky strašně špatně a vadně, jako by se mnou něco bylo špatně,“ svěřuje se Lauren.
Cesta ven
Zlom nastal, když se Lauren zaměřila na své problémy, jako je nízké sebevědomí a touha dávat ostatním. S úzkostí se vyrovnává pomocí léků, které podporují uvolňování dopaminu. Navíc se naučila techniky, které jí pomáhají zvládat panické ataky. Její blízcí ji podporují tím, že jí umožňují se vypovídat, i když to někdy nedává smysl.
Tato zkušenost Lauren naučila, že když je život těžký, učí nás to cenným lekcím. Také pochopila, že duševní onemocnění není něco, za co by se měla stydět.
Laurenin vzkaz
„Nebojte se vyhledat pomoc. Nestyďte se za to. Stejně jako spousta lidí trpí fyzickými nemocemi, jiní se potýkají s duševními a to je v pořádku. Jen vězte, že bude líp a je v pořádku s tím bojovat s pomocí. Nemusíte na to být sami.“
Sociální úzkost je mnohem víc než jen stydlivost. Negativně ovlivňuje život. Jsme rádi, že Lauren dokázala svou úzkost zvládnout. Co si o Laurenině příběhu myslíte vy? Máte pro ni nebo pro ostatní, kteří bojují s depresemi a sociální úzkostí, nějakou radu? Podělte se o ni v komentářích dole. Chcete se podělit o svůj příběh? Napište nám na mlgaston1@gmail.com