Všichni asi tušíme, co je úzkost. Nepříjemný pocit, stažený žaludek, možná i bušení srdce. Ale málokdo si uvědomuje, jak hluboko může zasahovat do každodenního života. Dokáže pořádně zavařit, to mi věřte.
Když úzkost dusí život: 5 signálů, které byste neměli ignorovat
Pro lidi, co s ní žijí, je to jak plavat v moři strachů a obav. V hlavě se jim honí katastrofické scénáře a nakonec se raději stáhnou do ústraní. Samota je pak dalším kamínkem do mozaiky problému.
Úzkost nás dokáže odříznout od okolí, člověk se cítí osamělejší a víc si uvědomuje sám sebe. A občas má pocit, že ho ostatní jen pozorují a čekají, až udělá chybu. Takže ven se mu nechce, s lidmi komunikuje hůř. Zkrátka a dobře, úzkost ničí vztahy, snižuje sebevědomí a ovlivňuje úplně všechno.
Dneska se podíváme na pár signálů, které ukazují, že už vám úzkost přerůstá přes hlavu. Než se do toho pustíme, pojďme si říct, co to vlastně ta úzkost je.
Americká psychologická asociace ji definuje jako emoci charakterizovanou obavami a fyzickými příznaky napětí, kdy člověk očekává zkázu, nebezpečí nebo neštěstí. Jasně, to zní dost odborně. Ale ve skutečnosti je to spíš jak mrak, co se vám vznáší nad hlavou. Nevíte, odkud hrozí nebezpečí, a tak se snažíte připravit na všechno. Být ve střehu non-stop.
Tenhle stav hyper-bdělosti vás může dovést k tomu, že věříte věcem bez důkazů. A protože každý úzkost prožívá jinak, těžko se to vysvětluje a hledá pochopení u ostatních. Takže co s tím? Stáhnout se do sebe. Zamknout se doma nebo si nasadit masku „všechno je v pohodě“. Ale to se nedá dělat věčně. Proto se nakonec izolace jeví jako ta nejsnazší cesta.
1. Nemůžete pojmenovat své emoce
Když vás přepadne úzkost, mozek se soustředí na problémy, které jsou před vámi. Počítá a kalkuluje, jak vás ochránit před hrozbami. Připravuje tělo na boj nebo útěk. A na nějaké hlubší zkoumání emocí prostě nemá čas.
A přitom zrovna to by mohlo pomoct! Uklidnit se, zastavit se a zkusit přijít na to, co tu úzkost vyvolává. Jaké emoce se pod ní skrývají. Některé emoce fungují jako spouštěče. Naučit se je rozpoznávat vás může vytrhnout z blížícího se záchvatu.
2. Nedokážete vyjádřit své emocionální potřeby
Už jenom rozpoznat emoce je těžké. A natož je pak vyjádřit! Často za to může emocionální dysregulace, což je častý příznak úzkosti.
Emocionální dysregulace znamená, že vaše emocionální reakce jsou mimo normu. Máte pocit, že vás emoce ovládají. Jste podráždění, rozčilení, ale nevíte proč. A proto se vám těžko o tom mluví. Možná se bojíte, co si ostatní pomyslí. Možná jste se v dětství nenaučili komunikovat své potřeby, protože vaši rodiče vám dali najevo, že vaše potřeby nejsou důležité. A tak se ve vztazích cítíte odtažitě a nenaplněně.
3. Chronická bolest nebo jiné zdravotní problémy, které se objevily během období změn
Chronická bolest a psychické problémy spolu úzce souvisí. Propojení je neurologické. Ale to, jak a proč se chronická bolest vyvine, je u každého jiné. Zajímavé je, že se často objeví v období, kdy v životě procházíte nějakou změnou.
Přechodná období bývají plná radosti i stresu. Stres a úzkost způsobují svalové napětí. A to dlouhodobé napětí může vést k vážnějším zdravotním problémům. Je to takový začarovaný kruh.
4. Nesdílíte s ostatními své radosti ani starosti
Lidé s úzkostí mají tendenci držet si odstup. Nechtějí se s nikým dělit o své problémy. Mají stažené hrdlo a emoce jim prostě nejdou ven.
Takže pokud se v tom poznáváte, zkuste se obrátit na terapeuta. Může vám pomoct zvládnout příznaky úzkosti a najít cestu k lepšímu životu.
Zdroje:
American Psychological Association