Asi to znáte. Ten pocit, když vám v hlavě začne hrát pořád dokola jedna a ta samá písnička. Akorát, že to není hit od Eda Sheerana, ale spíš nepříjemný soundtrack plný pochybností a strachu. Ano, mluvíme o úzkosti. A jak ji zkrotit?
Když úzkost promlouvá: 4 podoby negativních myšlenek a jak je zkrotit
Úzkost umí být pěkně zákeřná. Často nás nutí vidět sami sebe a svět kolem v mnohem horším světle, než je realita. Místo abychom si řekli „Hele, to zvládneš,“ slyšíme v hlavě spíš „Určitě to zkazíš!“ Pojďme se podívat na čtyři nejčastější podoby negativních myšlenek, které úzkost generuje, a jak se s nimi dá účinně bojovat.
1. Filtr negativismu: Vidět jen to špatné
Představte si, že dostanete zpět článek od editora s poznámkami. Něco je super, něco by chtělo doladit. Co udělá úzkost? Zaměří se na ty negativní komentáře a bude vás jimi týrat. „Vidíš, zase jsi to zkazila!“ Ale co ty pochvaly? Ty jako by neexistovaly! Je to jako nosit růžové brýle, akorát, že místo růžové vidíte všechno černě. A víte co? Každý občas něco pokazí. Důležité je se z toho poučit a jít dál. Zkuste se zaměřit i na to dobré, co se vám povedlo.
2. Katastrofizace: Z komára velblouda
Stala se vám v práci malá chyba? Úzkost už vidí, jak dostáváte padáka. Pohádali jste se s partnerem? Už se balíte a stěhujete k mámě. Katastrofizace je mistr v dělání z malých problémů obrovské tragédie. Ale ruku na srdce, kolikrát se ty nejhorší scénáře opravdu staly? Zkuste si položit pár otázek: Mám pro tu katastrofu reálné důkazy? Nepodléhám tomuhle pocitu jen, když jsem ve stresu? Nemůže existovat i realističtější vysvětlení?
3. Myšlení „všechno nebo nic“: Buď jsi perfektní, nebo jsi k ničemu
Tenhle způsob myšlení vás nutí neustále balancovat na hraně dokonalosti. Buď zvládnete uběhnout maraton pod tři hodiny, nebo jste lůzr. Buď budete mít perfektní život, nebo jste totální selhání. A víte co? Život není černobílý! Je plný odstínů šedi. Zkuste se na sebe a své výkony dívat trochu shovívavěji. Místo „všechno nebo nic“ se zaměřte na to, co už jste dokázali, a co se ještě můžete naučit. Každý pokrok, i ten malý, se počítá!
4. Past „Měl bych/a“: Neustálé bičování se za nedokonalost
„Měla bych už umět mluvit plynně španělsky,“ „Měl bych mít lepší práci,“ „Měla bych být šťastnější.“ Zní vám to povědomě? „Měl bych/a“ jsou slova, která nás nutí neustále srovnávat se s nějakým nereálným ideálem. A když se nám nedaří ho dosáhnout, cítíme se provinile a nedostatečně. Co s tím? Zkuste „měl bych/a“ nahradit slovem „rád/a bych“. Zní to hned o něco vlídněji, že? A pamatujte, nejste sami! Všichni se občas cítíme nejistě a máme pocit, že bychom měli být „lepší“. Důležité je být k sobě laskavý a netrestat se za každou chybu.
A co vy? Jak se vám daří bojovat s úzkostí a negativními myšlenkami? Podělte se o své tipy v komentářích!