Když zpochybňují tvou realitu: 6 varovných signálů gaslightingu, které bys měla znát

Už se ti někdy stalo, že ti někdo neustále zpochybňoval úsudek? Nebo ti říkal, že přeháníš, že si něco vymýšlíš, nebo že se věci vůbec nestaly tak, jak si myslíš? Jak by ses cítila?

Možná si říkáš, že to není tak hrozné, když se to stane párkrát. Ale věř mi, tohle je dost častá forma emočního zneužívání a manipulace, které se říká „gaslighting“. Je to takový varovný signál, že máš co do činění s někým, kdo s tebou manipuluje, nebo jsi uvězněná v toxickém vztahu. Proto je důležité gaslighting rozpoznat a pochopit, jak moc ti může ublížit.

Podle psychologa Roberta Sterna (2009) má gaslighting tři fáze: nedůvěru, obranu a depresi. Nemusí to jít nutně v tomto pořadí, ale každá z nich s sebou nese negativní dopady. A o těch si teď povíme. Takže, co se děje, když jsi obětí gaslightingu?

Když zpochybňují tvou realitu: 6 varovných signálů gaslightingu, které bys měla znát

1. Omlouváš chování gaslightera

Říká se, že první krok k vyřešení jakéhokoliv problému je jeho přiznání. A je to pravda. Když se s gaslightingem setkáme poprvé, často nemáme tendenci dotyčného konfrontovat, ale spíš jeho chování omlouváme. Říkáme si: „Aha, asi jsem se přeslechla“ nebo „Asi si to špatně pamatuju.“ Snažíme se samy sebe přesvědčit, že se neděje nic hrozného. Cítíme, že něco není v pořádku, ale nejsme si jisté, co to je, a jestli to vůbec stojí za to dělat z toho kovbojku. A to nás přivádí k dalšímu bodu…

2. Snažíš se minimalizovat to, co se děje

Když se cítíme zmateně a dezorientovaně (a gaslighting tohle dělá), často se snažíme zlehčovat to, co se děje, abychom situaci uklidnily (Portnow, 1996). Říkáme si, že možná jen nemáme svůj den, že není třeba se rozčilovat kvůli problému, o kterém si ani nejsme jisté, jestli je to vůbec problém. A přesně takhle gaslighteři unikají trestu za to, že s námi emočne manipulují. Protože když se oběti ozvou a snaží se je konfrontovat, je až moc snadné překroutit situaci a nechat je, ať se cítí, že si za to můžou samy: „O čem to mluvíš? Nikdy jsem to neřekl. Slyšíš se vůbec? Zníš jak blázen! Seber se!“

3. Začínáš ztrácet kontakt s realitou

Když se dostaneme do obranné fáze gaslightingu, začínáme se cítit odpojené od sebe, od své mysli i od lidí kolem nás. Máme pocit, že se nám život vymyká kontrole, že ztrácíme pevnou půdu pod nohama. Nevíme, co je nahoře a co dole, co je vlevo a co vpravo, protože začínáme věřit lžím, které nám někdo předkládá, víc než samy sobě. Všechno je nejasné a my nevíme, co si máme myslet, jak se máme cítit a komu máme věřit. A to nás přivádí k…

4. Přestáváš si věřit

Když tě někdo gaslightuje, snaží se tě přimět, abys si myslela to, co chce on. Hraje na tvé nejistoty a útočí na ně. Proto začínáš mít pocit, že si nemůžeš věřit. Oběti gaslightingu často bojují s pocity viny, zmatení, bezmoci a zranitelnosti (Hightower, 2017). Každá další „lekce“ gaslightingu je tvrdá rána pro tvé sebevědomí a pocit vlastní kompetence. Začneš se přehnaně zaměřovat na své – často domnělé – nedostatky a zobecňovat své chyby.

5. Zažíváš pocity deprese

Deprese je třetí fáze gaslightingu. Dostaví se, když tě někdo gaslightuje tak dlouho, že už ztrácíš kontakt s realitou a se svým starým já. Bojuješ s úzkostí, pocity viny, paranoiou a beznadějí. Často se omlouváš, protože už jsi si zneužívání vnitřně osvojila a začala jsi si myslet, že za všechno špatné můžeš ty. Přestáváš se cítit jako ty a začínáš se izolovat od přátel a rodiny (Stark, 2019).

6. Máš problém se za sebe postavit

Když projdeš vším, co jsme tu zmínili – popíráním, obviňováním sebe sama, zmateností, dezorientací, ztrátou důvěry v sebe a spirálou deprese – zdá se téměř nemožné postavit se svému násilníkovi a konfrontovat ho s tím, jak se k tobě chová. Nejen proto, že se to zdá jako příliš velký úkol, ale taky proto, že si začínáš myslet, že by to stejně k ničemu nevedlo. Lidé, kteří neustále a vědomě gaslightují ostatní, jsou často bezohlední, manipulativní a nemají vůbec žádnou empatii. Hádat se s nimi by bylo jako hádat se s cihlovou zdí. Nemyslíš si, že by to k něčemu vedlo, a jen by ses cítila frustrovaná, protože by tvé pocity byly ignorovány a zpochybňovány.

Ale ať se děje cokoliv a jakkoliv zle ti je, věř, že vždycky existuje naděje. A že všechno to zneužívání a bolest, kterým jsi prošla, nebyla v žádném případě tvoje chyba. Nikdo si nezaslouží, aby s ním bylo manipulováno nebo aby byl zneužíván, zvlášť ne od někoho, komu kdysi věřil a na kom mu záleželo. Pokud ty nebo někdo, koho znáš, je psychicky nebo emocionálně zneužíván, neváhejte vyhledat pomoc u odborníka na duševní zdraví.

Diskuze