Vzpomínáte si na Matildu od Roalda Dahla? Moudrá slova, že knihy přinášejí naději a pocit, že v tom nejste sami, mi zůstala v hlavě doteď. Pro mladé lidi, kteří se potýkají s psychickými problémy, je obzvlášť důležité vidět se v příbězích. Často se cítí, že jim nikdo nemůže rozumět, ale knihy, i ty smutné, dokážou povzbudit a ukázat, že v tom nejste sami. Jasně, žádná kniha nenahradí odbornou diagnózu, ale existuje spousta skvělých románů pro mladé, které jsou zároveň zábavné a překvapivě realistické. Tady je pět tipů, které mě osobně nejvíc oslovily:
Knihy, které léčí duši: 5 YA románů, které se nebojí mluvit o mentálním zdraví
Všechny skvělé věci se nebojí témat jako deprese, sebevražda a tlak společnosti. Někdy je to fakt náročné čtení, ale je to napsané nádherně. Sledujeme příběh Finche a Violet, kteří se do sebe zamilují, ale Finch se zároveň psychicky rozpadá. Ani na chvíli jsem se nenudila a ten konec… no, připravte si kapesníky. Fakt silný kafe.
Fangirl se hodně soustředí na psychické problémy v rodině a na ten pocit zodpovědnosti, když je někdo blízký nemocný. Je to odlehčenější čtení, které vás nerozbrečí, ale možná se v něm najdete. Cathiny úzkosti a vztahy s rodinou jsou strašně reálné. Jestli se potýkáte s úzkostmi nebo žijete s nemocným rodinným příslušníkem, Fangirl vám možná dodá trochu klidu.
Je to trochu legrační historka
Je to trochu legrační historka je kniha, kterou prostě nemůžete odložit. Popisuje, jaké to je být hospitalizovaný v psychiatrické léčebně a sleduje cestu hlavního hrdiny k uzdravení. Zaměřuje se hlavně na depresi, ale dotýká se i dalších nemocí, jako je PTSD. Není to oddechovka, ale konec vás naplní nadějí do budoucna.
Holding Up the Universe se nezabývá jen depresí, záchvatovitým přejídáním a šikanou, ale i vzácnou poruchou, prosopagnosií. Hlavní postavy jsou Libby a Jack. Libby byla kdysi „nejtlustší teenagerka na světě“ (titul, který získala po smrti matky). Teď se vrací do školy a je připravená začít se uzdravovat. Jack má prosopagnosii, neboli obličejovou slepotu, neurologickou poruchu, kvůli které nedokáže rozpoznávat tváře. Je to hřejivý příběh o dvou teenagerech, kteří společně čelí svým problémům.
Aristoteles a Dante objevují tajemství vesmíru
Do Aristotela jsem se zamilovala hned na první stránce. Je naštvaný, úzkostný a cítí se sám, ale neví, jak se k lidem přiblížit, a obzvlášť ne k tátovi. Jeho táta se vrátil z války ve Vietnamu, když byl Aristoteles ještě mimino, a on ho nezná jinak než s PTSD. Oba se k sobě chtějí přiblížit, ale brání jim v tom psychické blokády. Aristoteles a Dante objevují tajemství vesmíru skvěle zobrazuje nejen PTSD, ale i homosexualitu, rasu a rodinné vztahy. Prostě pecka!